Stanovení poplatku je v pravomoci obcí. Zákon také umožňuje, aby obec po dohodě s poplatníkem stanovila poplatek paušální částkou. Poplatek nemusí platit lidé, kteří v daném místě bydlí nebo vlastní nemovitost, ani jejich manželé nebo děti, nebo osoby, které ve vybraném místě využívají nemovitost k podnikání. Po změně zákona se tato výjimka rozšířila na firmy nebo jednotlivce, kteří v takovýchto nemovitostech provozují veřejně prospěšnou činnost. Podle vlády není důvod mezi těmito činnostmi rozlišovat.
Zvýšení poplatku má snížit zájem o vjezd do příslušné lokality
Vláda v důvodové zprávě k daňovému balíčku uvedla, že cílem navýšení poplatku je dosažení jeho ekologického cíle, tedy ovlivnění stavu životního prostředí ve vybraných lokalitách obce. Zvýšení poplatku má podle vlády snížit zájem o vjezd do příslušné lokality. Aby tomu tak bylo, měl by být poplatek vyšší než cena za parkování.
Podle Českého statistického úřadu v roce 2015 představovala průměrná hodinová sazba za parkování za osobní auto 21,24 Kč. Vláda také poukazuje na to, že od 1. ledna 1991 zůstala horní hranice poplatku stejná. „Návrhem se nic nemění na skutečnosti, že obec může stanovit v obecní vyhlášce či při platbě paušální částky sazbu nižší," stojí v důvodové zprávě.
Některé obce vyhlášku o poplatku přijaly
Při schvalování ve Sněmovně neprošel návrh poslance ODS Vladislava Vilímce, aby se limit poplatku zvýšil na 100 korun. „Já to považuji za další poměrně výrazné potenciální zatěžování daňových poplatníků. Teď je poplatek 20 korun a zdesetinásobit poplatek se mi nezdá rozumné," řekl. Vyhlášku o poplatku za povolení vjezdu do částí města přijaly v minulosti například Velké Meziříčí na Žďársku, Polička na Svitavsku nebo Janské Lázně na Trutnovsku.
