Je sice jasné, že pouze zákon přetrvávající bytovou krizi nevyřeší, ke zrychlení procesů, a tudíž i nastartování výstavby, by však rozhodně přispěl. A v konečném důsledku i k přísunu peněz do státní kasy. "Nové byty významně přispívají do veřejných rozpočtů. Jen byty připravované v hlavním městě, kterých je podle našich analýz přes 134 tisíc, by mohly na daních přinést přes 180 miliard, další miliardy pak do rozpočtu Prahy formou kontribucí, tedy příspěvků developerů na rozvoj území," říká Dušan Kunovský, šéf developerské společnosti Central Group.

Bez diskuse

Nový stavební zákon, který připravila bývalá vláda, kdy v čele resortu stála ministryně Klára Dostálová, byl schválen vloni v létě. Současná vláda, jež avizovala, že provede jeho změny, už v první polovině roku prosadila roční odklad účinnosti zásadních pasáží tohoto zákona. To mimo jiné znamená odložení vzniku krajských stavebních úřadů, pod které měly dosavadní stavební úřady při obcích a městech přejít. Od poloviny roku 2023 by tak vznikl pouze Specializovaný a odvolací stavební úřad, v jehož gesci budou velké investiční akce. Ostatní stavby budou až do 30. června 2024 podléhat povolování podle dosavadních předpisů. Zaveden by také měl být institut jednotného environmentálního stanoviska (JES).

Nyní má vláda na stole k projednání věcnou novelu Nového stavebního zákona, která nejen že podle odborníků zásadním způsobem mění jeho obsah, ale navíc vůbec nevede k tomu, co si vláda kladla za cíl – tedy zjednodušení a zrychlení stavebního řízení. „Tato novela neodpovídá programovému prohlášení vlády, naopak se mu vzdaluje. Proto doporučujeme její kritické zhodnocení," říká Zdenka Klapalová, prezidentka Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí.

Ve stejném duchu hovoří i Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů, který podotýká, že na podobě stavebního zákona, schváleného vloni, se pracovalo pět let. "Na jeho novele deset měsíců, navíc bez jakékoli diskuse s těmi, kterých se bytostně dotýká a kteří problematice rozumějí," vysvětluje Kadeřábek.

"Stavební zákon, který byl přijatý předchozí vládou, procházel širokou diskusí s odbornou veřejností. Do ní jsme se zapojovali, věděli jsme, proč a kam zákon směřuje. Snažím se být informován i nyní, ale žádné informace nedostávám. A to samé říkají i kolegové z oboru. Musím říct, že se na nás, developery, opravdu kašle. Jsem tím šokován, neboť se domnívám, že na to, aby se s námi diskutovalo, máme právo. Jsme to především my, kdo v republice staví, kdo posouvá obor kupředu. Ale na naše názory se nikdo neptá. To mi připadá skandální," uvedl na Setkání lídrů developmentu, které se konalo 17. října 2022, Jan Řežáb, šéf JRD Group.

Ministerstvo versus odborníci

Podle České komory architektů (ČKA) je věcná novela Nového stavebního zákona spolu s návrhem zákona o jednotném environmentálním stanovisku (JES) významným krokem zpět v procesu rekodifikace stavebního práva. Oba návrhy jsou podle Jana Kasla, předsedy ČKA, v rozporu se zadáním, které po volbách v roce 2021 avizoval ministr Ivan Bartoš, a rozchází se s věcným záměrem celé rekodifikace. Procesy stavebního práva v řadě případů nijak významně neurychlí ani nezjednoduší a byrokratickou zátěž ze stavebníků nesejmou.

„Návrh věcné novely prokazuje, že vláda není schopna prosadit skutečnou reformu stavebního práva. Tedy změny, které by dnešní roztříštěné a zdlouhavé rozhodování o využití území a povolování staveb nahradily komplexním posouzením v rámci jednotného řízení, posílily pravomoci obcí v oblasti územního plánování a zvýšily právní jistotu všech zúčastněných, ať už jde o občany nebo stavebníky,“ konstatuje Jan Kasl.

Podle vyjádření ministerstva pro místní rozvoj ale novela do základních procesních aspektů, na kterých je postavený nový stavební zákon, nezasahuje. Stále bude platit proklamovaný princip “Jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko“. Celý proces má navíc urychlit digitalizace stavebního řízení. Zavedení jednotného environmentálního stanoviska do českého právního řádu pak ministerstvo vnímá jako příležitostí udělat po mnoha letech významný krok směrem k reálnému zjednodušení povolování nejrůznějších typů stavebních i nestavebních záměrů.

„Jsem přesvědčen, že úpravy nového stavebního zákona, které ministerstvo pro místní rozvoj připravilo, povedou ke zjednodušení výstavby a v mezinárodním měřítku ke zvýšení konkurenceschopnosti České republiky. Je totiž nutné, aby takový zákon nejen výrazně urychlil povolování všech staveb, ale dodal i potřebnou právní jistotu stavebníkům, kteří by měli už do jednoho roku vědět, zda mohou začít stavět, či nikoliv," říká Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj.

Fatální důsledky pro velká města

S tím, k čemu by měly úpravy vést, je možné bezesporu souhlasit. Otázkou ale zůstává, zda věcná novela zpracovaná ministerstvem pro místní rozvoj, k tomuto cíli povede.

Její přijetí by totiž kromě jiného zrušilo Pražské stavební předpisy (PSP) v jejich dosavadní podobě. Praze, Brnu a Ostravě by přiznalo jen právo pořídit prováděcí předpis pro umisťování staveb. Podle odborníků by negativní důsledky tohoto kroku byly dalekosáhlé. Hlavní město Praha má totiž v návaznosti na PSP naplánovanou bytovou výstavbu, která se po zrušení Předpisů dostane do rozporu s legislativou. Komplikuje se i vydání pražského Metropolitního plánu. Úředníci, stavebníci a projektanti by si museli nový předpis osvojit, což nevyhnutelně přináší průtahy na všech procesních frontách.

"Stávající návrh z dílny ministerstva pro místní rozvoj podmínky pro výstavbu ve velkých městech významně zhoršuje. Velká města samozřejmě digitalizaci podporují, ale řešení, které nám ministerstvo předkládá, je zastaralé a vrací nás o deset let zpět. Zrušení PSP ohrožuje přípravu desetitisíců pražských bytů. A nejen z tohoto důvodu musíme proti této novele protestovat, neboť totálně brzdí rozvoj měst," říká Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, který reprezentuje i City Deal, uskupení sdružující největší tuzemská města.

Místo spolupráce ticho

Ministr s námi nemluví, shoduje se odborná pracovní platforma profesních komor, sdružení a svazů. Proto její zástupci minulý týden předali předsedovi vlády Petru Fialovi další otevřený dopis, ve kterém na něj apelují, aby předešel hluboké krizi v oblasti výstavby, již může způsobit současná podoba novely stavebního zákona, a zasadil se o její změny.

"Chceme dosáhnout konsensu, neustále nabízíme prostor pro zlepšení návrhů, které jsou na stole. Bohužel však musíme konstatovat, že nejen pan ministr Bartoš, ale ani pan premiér Fiala na naše výzvy k diskusi vůbec nereaguje. Předložená věcná novela v té podobě, v jaké je, ničemu nepřispívá, a proto ji musíme rázně odmítnout," dodává Hana Landová, předsedkyně Sekce územního a regionálního rozvoje Hospodářské komory ČR.