Počet obyvatel Prahy bude podle všeho i v následujících letech růst. Pražané navíc chtějí bydlet ve stále větších bytech a průměrný počet členů jedné domácnosti vytrvale klesá. To spolu se společenskou normou, že každý má bydlet ve vlastním, a zlepšující se ekonomickou situací vede k rychlému rozevírání nůžek mezi nabídkou a poptávkou. Počet volných bytů v Praze klesl na historické minimum 2900.

Magistrát se chystá zakročit. Podle radní pro územní rozvoj Petry Kolínské (Zelení) by se město už nemělo zbavovat pozemků, které jsou vhodné pro rezidentní projekty. Naopak – vyčlenilo půl miliardy na nákup nových pozemků, na nichž by v budoucnu měly vznikat nové obecní nájemní domy. „Ve Vídni by bylo nemyslitelné, aby státní dráhy prodaly pozemky soukromému investorovi bez ohledu na město,“ je přesvědčena Kolínská. Dnes obec staví méně než jedno procento nových bytů.

Druhou příčinou, proč je bydlení v Praze nedostatkovým zbožím, jsou platformy pro krátkodobý pronájem v čele s Airbnb. Magistrát proto chystá regulaci. Inspiraci sbírá v Berlíně. Nově by měl platit zákaz pronajímat celé byty a počet dnů v roce vyhrazených pro krátkodobý pronájem by měl být omezen.

Město se chce angažovat i v oblasti příjmů Pražanů. Svým zaměstnancům proto přidá příští rok 700 milionů na odměnách, cože je ve srovnání s rokem 2010 více než trojnásobek. V průměrném měsíčním platu by se navýšení mělo projevit 1670 korunami. „Dostupné bydlení ale podle mě neznamená hypotéku na 30 let,“ uvedla Kolínská. Chudším vrstvy obyvatel by měly najít řešení v nájemním bydlení.

K tomu, aby si koupil průměrný 70metrový byt, dnes průměrný Pražan potřebuje 12 hrubých ročních platů, což je v evropském srovnání výrazný nadprůměr. Za poslední dva roky vzrostly ceny bytů téměř o třetinu. Podle ředitele Sekce strategií IPR Tomáše Lapáčka by Praha potřebovala nejméně 5,5 tisíce nových bytů ročně. Staví se jich však zhruba o tisíc méně a schodek se stále zvětšuje.

Než běžný developerský projekt získá všechna potřebná povolení, uběhne dlouhých osm až deset let. Nové bytové domy proto vznikají zejména v řídce zalidněných oblastech daleko od centra, kde není rozvinutá občanská vybavenost. „Bohužel dominuje doprava autem. Jen 30 nových bytů se nachází v docházkové vzdálenosti od zastávky tramvaje a jen 11 procent v blízkosti stanice metra,“ vyjmenoval Lapáček další negativní důsledky, které přináší snaha developerů nabídnout cenově dostupné bydlení v metropoli.

Bytová výstava. Infografika.