Kliknutím zvětšíteProjekt tvůrci ze studia Brainz Immersive spustili v listopadu minulého roku. Od té doby ho vidělo přes pět a půl tisíce lidí, a to především v infocentru přímo v elektrárně. Zřejmě již v nejbližších týdnech ale bude dostupný všem majitelům VR brýlí.
„Návštěvník si může sám zvolit, co ho v elektrárně zajímá, rozštěpit atom, podívat se “pod pokličku” technologií a ještě ho čekají kvízové otázky od průvodkyně. Zkrátka jsme udělali maximum pro to, aby byla prohlídka skutečně interaktivní,” říká vedoucí infocenter Skupiny ČEZ Kateřina Bartůšková.
Po nasazení brýlí s virtuální realitou a sluchátek se automaticky spustí začátek prohlídky. Průvodkyně Vanda vytvořená podle vzoru skutečné herečky divákům zprvu vysvětlí základní ovládání. Brýle nasnímají ruce a následuje stisknutí zkušebního tlačítka. Poté začne samotná prohlídka přísně střežených prostor v Dukovanech.
Divák se přenese do prostoru elektrárny a při pohledu na chladící věže mu Vanda stojící před ním vysvětlí třeba cestu elektřiny do zásuvek. Dále se postupně podívá do velína, kde jsou mu představeni dva pracovníci elektrárny. Po ujištění, že nic nehrozí a nechystá se další Černobyl, se spustí simulace krizové situace a divák je přímo svědkem, jak by pracovníci elektrárny v takové chvíli reagovali a postupovali.
Prohlídka trvá přibližně dvacet minut. Následuje sál, kde je umístěný reaktor. Ten překvapí obří rozlohou areálu. Člověk se ocitá jakoby ve vzduchu a může se tak rozhlížet kolem dokola obrovské haly s přístroji.
„Starší technologie brýlí způsobovala lidem, kteří mají citlivější zrak a vnímavost, i nevolnost. Používáme už novější brýle, které teď stojí asi 10 tisíc korun a nikomu z nich zatím špatně nebylo,“ uvedl zakladatel studia Brainz Immersive Robin Pultera, který virtuální prohlídku vytvářel.
Lidem, kteří trpí závratí, prý pomáhá i to, že mohou vidět své ruce. Fungují tak jako kotvící bod v prostoru.
Kromě odpovídání ano/ne na jednoduché kvízové dotazy, se lidem zobrazí i model reaktoru, který je normálně přikrytý krytem, takže by naživo vidět nebyl, nebo turbína ve strojovně. Pomocí pohybu rukou může s nákresem různě otáčet.
V několika případech se virtuální Vanda zeptá i na téma, o kterém se chce návštěvník dozvědět víc a dá na výběr ze dvou možností. Tady nastává jediná nepříjemnost. Člověk si může zvolit jen jednu variantu. Pokud je zvídavý a chtěl by vidět obojí, prohlídka mu to neumožní. Stejně tak nejde pozastavit ani vrátit zpět. V případě, že divákovi z nějakého důvodu tlačítka nejdou stisknout, prohlídka po pár vteřinách pokračuje dál a zvolí jednu z nabízených možností automaticky. Nemůže se tak stát, že by ji uživatel nedokončil.
Na závěr se divák dostane do vnitřku chladící věže, která některé překvapí svou obrovskou prázdnotou a vystoupá na zdvižné plošině nad elektrárnu a dostane se mu výhledu po okolí.
Terorista si na své nepřijde
Prohlídka je interaktivní a díky Vandě opravdu přenese diváka tam, kam by se jinak nedostal. „V Dukovanech kolem jádra se návštěvníci pohybovat nemůžou. Jde o jeden z nejstřeženějších prostor v zemi. Už jen dostat povolení pro vstup tam, bylo obtížné a trvalo několik týdnů. Samotné natáčení už byla jen třešnička na dortu. Proto jsme to lidem chtěli zprostředkovat aspoň touto cestou, aby si lépe představili třeba dvacet metrů velký reaktor,“ poznamenala Bartůšková.
Výhodou může být sledování z otočných židlí, kdy se divák v sedě otočí tam, kam potřebuje a celá prohlídka je pro něj mnohem příjemnější.
Terorista by si na své ale nepřišel. Ukázka velína, prostoru kolem reaktoru i chladicích věží je poutavá a zaujme svou rozlohou, konkrétní systémy, ale v detailu zobrazené nejsou.
Studio Brainz Immersive nyní pracuje na podobných virtuálních prohlídkách třeba vodárny v Podolí nebo připravuje projekt Z očí do očí s obyvateli Charkova. Nový český film ve virtuální realitě, která zájemce přenese přímo do vybombardovaného města na Ukrajině, se představí v březnu v galerii DOX.
6
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
