Řídíte největší český kavárenský řetězec, jací jsou Češi kávoví konzumenti?

Češi stále ve velké míře upřednostňují větší velikosti kávy a zároveň preferují mléčné varianty, jako je cappuccino nebo café latte. Kávu vnímají převážně jako nápoj, který jim má vydržet déle než několik sekund. Nicméně pozorujeme rostoucí skupinu hostů, kteří se zajímají o původ kávy a způsob její přípravy. Takový „poučený host" nás pak motivuje neusnout na vavřínech a kvalitu naší kávy neustále vylepšovat.

Když se mění nároky českých zákazníků, měníte i praženou kávu nebo se vaše základní kávová směs od založení nezměnila?

Dnes o požadavcích na kávová zrna víme o dost více, než v době kdy jsme otevírali první kavárnu. Přenášíme měnící se nároky zákazníků na naše dodavatele a přirozeně usilujeme o to, aby naše káva nejen obstála, ale byla preferovaná ve srovnání s naší konkurencí.

Ovlivňuje roční období nabídku kaváren? Lze v souvislosti se sezonní nabídkou kaváren hovořit i o nějakých trendech? Třeba nyní na Vánoce?

Jistě, trendy se projevují i v kavárenství. Základní jsou trendy horké a ledové kávy podle ročních období. Sledujeme také trendy v okolních zemích, které se nejčastěji týkají ochucených káv. Naši nabídku uzpůsobujeme poptávce našich zákazníků, pravidelně si děláme průzkumy jejich názorů a přání. Dlouhodobě zvýšená poptávka v zimním období je po kořeněných příchutích a horkých nekávových nápojích, jako je svařák, chai latte nebo moštrúdl.

Jsou v rámci České republiky zákazníci jiní? Mají zákazníci v různých koutech republiky rozdílné chutě nebo specifické potřeby?

Samozřejmě, každý region je trošku jiný. Například Praha je velice specifická, její obyvatelé jsou náročnější. Vyšší míra konkurence nás pak nutí klást důraz na zvyšování povědomí o značce a dlouhodobé budování brandu.

Kam až byste chtěl posunout vaše kavárny? Chtěl byste si dát kávu na zahrádce vaší kavárny například pod Eiffelovou věží nebo u Buckinghamského paláce?

Snem pana majitele to není, má rád Českou republiku a raději než expandovat do zahraničí, dává přednost rozvoji sítě na nám nejlépe známém trhu. A tím je Česká republika. Díky tomu si můžeme v nabídce našich kaváren hrát s češtinou jak při vymýšlení nových názvů pro produkty, tak ve stylu celkové komunikace. Dnes už můžu říci, že známe celkem podrobně českého zákazníka a rádi bychom docílili toho, že bude v našich kavárnách nadmíru spokojený.

Když je pro vás zákazník na prvním místě, jak se vyrovnáváte s kritikou?

Kritiku bereme vážně, ale nebereme si ji osobně. Je to zpětná vazba, něčí názor, musíte ho vnímat, a pokud je to na místě, přiměřeně reagujeme.

A jak je to s názvem „piccolo", lidé z gastronomického prostředí bývají na toto pojmenování alergičtí.

To je přesně ten příklad. Odborná česká kavárenská veřejnost, pokud něco takového existuje, to považuje za nesprávné pojmenování espressa. Češi se za více než dvacet let naučili toto italské slovo, které znamená malý, používat jako označení pro espresso. Nejspíše je to naučili sami Italové ve snaze si objednat kávu tak, jak ji mají nejraději. V České republice jsme byli zvyklí pít dva až tři decilitry kávy. V porovnání s takovou kávou je espresso skutečně malé. V CrossCafe jsme se díky častému používání a zmatků kolem espressa rozhodli tento italský výraz počeštit, a tak vzniklo Pikolo. Pro nás je to synonymum espressa. Pokud je káva připravena podle správného postupu, je už jedno, jak ji pojmenujeme. Hlavní je se dorozumět.

A myslíte tedy, že se pikolo oficiálně ujme?

Pikolo už se ujalo. Je součástí našeho slovníku. My jsme to jen napsali.

Pijete vy sám kávu?

Ano, samozřejmě, ale jen tu naši. (smích) Musím přeci vědět, co prodáváme za produkt a zároveň se neustále učím kávu a její kvalitu posuzovat.