Technika je v případě zabezpečení krizových zdravotních stavů lidí důležitá. Stejnou váhu má ale práce záchranářů, bez které by se dění na záchrance neobešlo. Středočeská záchranná služba, která je příspěvkovou organizací kraje, postupně obměňuje a modernizuje vozový park i potřebné lékařské vybavení. Peníze investuje také do rozvoje lidských schopností.

V minulosti tu například realizovali projekt podpořený z fondů EU, Rozvoj lidských zdrojů v oblasti krizového řízení.

„Projekt byl zaměřen na vzdělávání desítek záchranářů, operátorek a operátorů, a to za pomoci sady specifických odborných školení realizovaných kombinací prezenčních workshopů a blended learningu (smíšené a hybridní vzdělávání – pozn. red.),“ říká MUDr. Pavel Rusý, ředitel ZZS SK.

close info Zdroj: se svolením MMR zoom_in

Projekt se uskutečnil v letech 2017 až 2019 a stál více než 6,2 milionu korun. Evropská unie v rámci Operačního programu Zaměstnanost přispěla částkou téměř 5,3 milionu korun.

Klíčové informace

„Hlavní přínos spočíval ve zlepšení zvládání obtížných a krizových situací, se kterými se v praxi setkávají. Záchranáři se školili v komunikaci mezi operačními středisky jednotlivých složek celého Integrovaného záchranného systému, když jsou třeba předávány informace z tísňové linky 112. Nastavovala se komunikace mezi středisky tak, aby se neztrácely informace, které nabral ten, kdo přijímal telefonát od občana,“ vysvětluje ředitel.

Projekt se zaměřil na psychickou podporu zaměstnanců, kteří se často dostávají do vypjatých stresových situací, zejména když se událost týká dětí. Zároveň se tato část školení týkala i přístupu k pacientům na místě události. „Součástí tréninku bylo zvládání situace bez emocí. Stejně tak je důležité, aby si aktéři záchranné činnosti spolu sedli a rozebrali situaci. Podstatné je lidem na místě stručně, jasně a v klidu naznačit, že jsme na místě, máme situaci pod kontrolou a přicházíme, abychom pomohli. V tom záchranáře školil známý a uznávaný odborník, doktor Lukáš Humpl z moravskoslezské záchranky,“ uvádí ředitel.

Projekt se týkal rovněž tiskového oddělení a byl zaměřen na komunikaci vůči veřejnosti a médiím. Nezanedbatelná část peněz z projektu směřovala do mezd tak, aby školení měli záchranáři placené.

Dotace jim pomáhají

Středočeští záchranáři mají s evropskými dotacemi zkušenosti. „Čerpáme je na pořízení vozidel, ucházíme se o podporu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost. Máme rozpracován projekt na výstavbu nových výjezdových stanovišť, kde se nám věřím podaří dotaci získat,“ popisuje jejich ředitel.

Záchranáři pracují ve třech druzích výjezdů – rychlá záchranná pomoc (RZP), kdy přijíždí posádka sanitky řešit méně vážné úrazy či zhoršení zdravotního stavu, dále pak rychlá lékařská pomoc (RLP) k závažnějším případům, kdy je v posádce vozu také lékař, a nakonec takzvané rendez-vous, kdy vyjíždí sanitka bez lékaře, ale ten se s ní setká na předem určeném místě. „Jednoznačně nejvíce, zhruba osmdesát procent výjezdů, je RZP,“ vypočítává MUDr. Pavel Rusý.

„Hlavní přínos spočíval ve zlepšení zvládání obtížných a krizových situací. Nastavovala se komunikace tak, aby se neztrácely informace z telefonátů.“

MUDr. Pavel Rusý, ředitel ZZS SK

Na telefonu je přes den devět a v noci osm dispečerů. Právě oni jsou prvním kontaktem s pacientem či volajícím. Musejí je během krátké chvíle vyslechnout a rozhodnout o dalším postupu. Zda jeho stav vydrží do druhého dne k návštěvě praktického lékaře, či zda vyšlou na místo posádku rychlé pomoci.

close info Zdroj: se svolením MMR zoom_in

Středočeský kraj je atypický tím, že obklopuje Prahu, která má svoji záchranou službu. Ředitel Rusý si spolupráci s pražskými záchranáři pochvaluje: „Spolupráce je excelentní. Nepovažujeme se za konkurenty, ale partnery, vzájemně si pomáháme, dispečinky se domlouvají. Sdíleně provozujeme aplikaci Kapacita, kde on-line vidíme společně s pražskou záchrankou i všemi pražskými nemocnicemi, jaká je kde kapacita a kam můžeme pacienta odvézt.“

Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje vznikla 1. dubna 2003. Výjezdových stanovišť mají středočeští záchranáři 44, a to včetně stanovišť smluvních partnerů.

Šéf středočeských záchranářů Pavel Rusý: Záchrankou jsem postižen odmala

Ředitelem Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje je MUDr. Pavel Rusý, který se považuje za téměř celoživotního záchranáře. Do funkce ředitele byl jmenován 1. dubna 2021. V jím vedené organizaci se uskutečnilo již několik úspěšných projektů podpořených z fondů EU.

close Pavel Rusý, ředitel Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje info Zdroj: Deník/Jiří Macek zoom_in Pavel Rusý, ředitel ZZS SK Jak vnímáte dění za vašeho ředitelování?
Pozitivně. Začali jsme řešit spoustu věcí – digitalizaci, obnovu vozového parku, nová výjezdová stanoviště. Bohužel moje představa, že vše půjde trochu rychleji, se mnohdy neplní. Přece jen jsme příspěvková organizace, kde je mechanismus schvalování náročný a procesní věci trvají mnohdy příliš dlouho.

Bez kvalitního personálu to nejde. Jak je to na záchrance?
Obrovsky si vážím týmu lidí, kteří tady jsou a kterým jde především o výsledek. Lidský potenciál je to nejdůležitější, co máme. Podařilo se nám stabilizovat střední zdravotnický personál na operačním středisku. Zcela neumíme vyřešit nedostatek doktorů, což je svým způsobem dané částečným nezájmem o obor. Mladí lékaři z fakult míří často do odborných center, preferují volnočasové aktivity a v práci už netouží být tolik, jako tomu bylo dříve. Na to lék nemáme. Lékař přijde na záchranku mnohdy s naivní představou, že bude létat ve vrtulníku, nonstop zachraňovat lidi. Už mu ale zapomněli ve škole říci, že 80 procent výjezdů je k seniorům a interním pacientům, kde jsme ale také velmi potřební. Oni se vlastně musí naučit přijmout myšlenku, že jejich asistence je nutná, ale mnohdy tam nejsou až tak důležití. To je náš život.

Vy jste na podporu zaměstnanosti a kvality personálu dostali dotaci z EU.
Tato dotace nám rozhodně hodně pomohla. Bylo skvělé, že se ji podařilo dotaci získat. Našim lidem pomohla ke spoustě užitečných informací a návyků.

Jaká je vaše profesní cesta?
Odmala jsem postižen záchrankou. Pocházím z Rakovníka, maminka byla doktorka, tak mě do nemocnice často brala a mě to prostředí fascinovalo. Po gymnáziu jsem jezdil rok na záchrance u Asociace samaritánů. Bylo to fascinující – uniforma, první houkání. Pak jsem vystudoval anesteziologii, působil jsem na záchrance v mnoha nemocnicích. Splnil se mi i sen každého záchranáře – letecká záchranka, létal jsem vrtulníkem. Zkusil jsem si také privátní sféru a založil soukromou záchranku specializovanou na převoz pacientů.

Pamatujete se na svůj první výjezd se záchrankou?
Jasně. Působil jsem v nemocnici v Jilemnici, byl leden 2001 a vyjeli jsme ke komplikované dopravní nehodě mezi Studencem a Vrchlabím. Byl jsem nervózní, ale všechno dobře dopadlo.

A na vaši poslední záchranářskou šichtu?
To bylo včera. Sloužil jsem tady noční v Kladně. Měl jsem čtyři výjezdy, ale žádná dramata.

„Tato dotace nám rozhodně hodně pomohla. Bylo skvělé, že se ji podařilo získat. Našim lidem pomohla ke spoustě užitečných informací a návyků.“

Nerozumím. Vy jste přece ředitel…?
To jo, ale sloužím i nadále. Bez toho by to nešlo. Musím to umět, je to můj život. Takže v měsíci mám zhruba tři noční šichty a jednu čtyřiadvacítku.

Nosíte si práci domů?
Pořád. Až to manželku otravuje. Původně byla sestra na anesteziologii, teď pracuje mimo zdravotnictví. Nadšená z mých záchranářských debat moc není. Máme sedmiletou dceru a musím říci, že mi dělá velkou radost. Ta moje příběhy ze záchranky poslouchá nadšeně. Třeba spolu jednou utvoříme posádku. Ale manželce to raději neříkám.

Co vás na práci u záchranky trochu štve?
Za ředitelským stolem jsou to dlouhá výběrová řízení. V terénu pak to, že si záchranáři dokola naříkají, jako by se ten případ týkal někoho z jejich rodiny. Je potřeba navyknout si chovat se bezprostředně k chronickým pacientům, kterým nejde o život. To se musíme mnohdy ještě učit.

A co vás těší?
Asi největší radostí a devízou téhle práce je, že si můžete říct: kdybych nebyl v tomto případě u tohoto člověka včas, tak by se nevrátil do stejné kvality života jako před nehodou.

close info Zdroj: se svolením MMR zoom_in