Na co by si lidé měli při předvánočních nákupech dávat pozor?

Určitě na různé slevy a akční ceny. Těch je před Vánoci vždycky v obchodech hodně a už to neplatí jenom pro období kolem svátků. Lidé by se vždycky měli dívat na to, jaká cena je napsaná u zboží v regálu a porovnat ji s tou, kterou jim namarkují u pokladny. Česká obchodní inspekce se nejčastěji setkává právě s tím, že cena v regálu neodpovídá ceně u pokladny. Pokud částky nesedí, nejjednodušší radou je okamžitě na místě zboží reklamovat. Spotřebitel má vždy nárok na cenu, která je uvedená u zboží. Jen ve výjimečných případech připouští nový občanský zákoník výjimky, třeba v případě, kdy je cena jasný omyl. To se stalo například mnoha internetovým prodejcům, kteří měli mutace svých e-shopů v češtině a ve slovenštině a omylem nabízeli třeba ledničku za pár set korun, i když měli na mysli eura.

Jaké další triky se slevami obchodníci na zákazníky zkoušejí?

Cena po slevě bývá často dražší, než v jiném obchodě cena bez slevy. Sleva tak nemusí vždycky znamenat, že spotřebitel ušetří. Proto doporučujeme, aby se lidé podívali i u konkurence na podobné typy zboží. Nedá se prostě spoléhat na to, že obchodník dá ke zboží ceduli „Sleva 40 %", a tím pádem to mám opravdu o čtyřicet procent levnější. Zaznamenáváme také například klamavou obchodní praktiku jménem totální likvidace. Pokud zjistíme, že někdo „totálně likvidoval" obchod a za rok tam je dál a láká na to samé, tak i za to se udělují pokuty.

Dají se takové manipulace vůbec prokázat?

Česká obchodní inspekce musí prokázat, že prodejce za původní cenu před slevou produkt nikdy nenabízel, což je velmi obtížné. Pokud by nakoupili zboží nově, rovnou škrtli nějakou smyšlenou cenu a nabízeli ho se slevou čtyřicet procent, byla by to klamavá obchodní praktika. Velmi těžko se prokazuje, že byť jediný den dané zboží za vyšší cenu nenabízeli.

U kolika obchodů narazí inspekce na problém?

V loňském roce jsme zkontrolovali v souvislosti s akčními cenami a výprodeji zhruba tři tisíce provozoven a u třiceti devíti procent inspekce zjistila problém. V Praze a středočeském kraji bylo provedeno 539 kontrol a 159 jich bylo se zjištěním. Nejčastějším zjištěním kromě toho, že cena na regálu neodpovídala ceně u pokladny, bylo také to, že obchodník neuváděl u zboží cenu už po slevě. Ze zákona není možné, aby si spotřebitel musel na kalkulačce přepočítávat, kolik dané zboží vlastně stojí.

Mohou se lidé na vás obrátit?

Samozřejmě můžou, v současné době se například ve velkém obrací v souvislosti se dvěma velkými potravinářskými řetězci. Na základě těchto podnětů jsme v Praze a středočeském kraji provedli sérii kontrol a zjistili tři pochybení.

Jaké postihy podnikům hrozí?

U zmiňovaných klamavých obchodních praktik hrozí sankce až do výše pěti milionů korun. To je horní hranice, ze začátku saháme k nižším pokutám v řádech desítek tisíc korun. U větších řetězců se pokuty obvykle opakují, tudíž tam pak jsou v řádech statisíců. Pět milionů zatím nepadlo.

Velké řetězce se tak z pokut moc poučit neumí, když se opakují?

Výmluvy jsou pořád stejné. Chyby svádí na personál a často se proti rozhodnutí odvolávají k ústřednímu inspektorátu s tím, že šlo o neúmyslné pochybení. I když je provinění třeba ve dvou korunách a je tak vcelku evidentní, že o úmysl skutečně nešlo, tak to nic nemění na tom, že takové praktiky odporují zákonu. My budeme těžko prokazovat, kdy se jedná o omyl, lidskou chybu nebo úmysl. Jisté zlepšení oproti předchozím letům evidujeme, ale u velkých řetězců, kde je situace velmi podobná, pokuty každoročně dosahují statisíců korun.

Co byste obecně lidem poradil, aby se nenechali „oškubat"?

Jak jsem říkal, určitě neuškodí podívat se na cenu zboží u konkurence. Dnes už existují i různé internetové vyhledávače a srovnávače cen, kde to není problém. Tam je důležité nenechat se zlákat jenom cenou a u internetových prodejců se podívat i na recenze ostatních nakupujících. Pokud to neudělám, můžu pak naletět prodejci, který sice nabízí úžasnou cenu, ale požaduje platbu předem a zboží mi pak přijde až po Vánocích, nebo dokonce vůbec. Pokud někdo nabízí pouze platbu předem a žádné alternativní způsoby, jako je dobírka nebo osobní vyzvednutí, něco asi není v pořádku. Samozřejmě, pokud se jedná už o zavedeného prodejce, který má mnoho kladných ohlasů jiných zákazníků, pak platba předem problém být nemusí.

Tím se dostáváme k nákupům po internetu, které jsou také velkým tématem. S jakými problémy se u nich setkáváte?

Jedná se právě o nedodání zboží. Česká obchodní inspekce může jenom udělit pokutu, ale pokud jde o zboží v hodnotě víc než pět tisíc korun, jedná se o trestný čin podvodu a poškozený se může obrátit na soud. Pokud se tak lidé obracejí v podobných případech na nás, je to samozřejmě v naprostém pořádku, ale paralelně by věc měli řešit i s policií a případně se bránit soudně. My můžeme prodejci jenom udělit sankci, ale nedonutíme ho k tomu, aby vrátil peníze, to může pouze soud.

Co nákupy u zahraničních prodejců?

Pokud nakupujete v přeshraničním e-shopu, tak i když má mutaci v češtině, nemusí to znamenat, že se soustředí pouze na český trh. V obchodních podmínkách může mít napsáno, že se řídí zákony té země, ve které sídlí. Nemusí tak platit odstoupení od smlouvy do 14 dnů bez udání důvodu, které platí prakticky v celé Evropské unii. Nákupů v rámci EU bych se určitě nebál, ale je nutné počítat se zdržením a také s tím, že v případě reklamace budete možná muset jet třeba až do Holandska.

Jak se případné problémy řeší?

Přeshraniční spory řeší Evropské spotřebitelské centrum, které spadá pod Českou obchodní inspekci a může spotřebitelům poradit. Není přitom kontrolním orgánem a ani inspekce nemůže uložit sankci žádnému prodejci mimo Českou republiku. Pokud přijdeme na pochybení, spolupracujeme s místními dozorovými orgány, kterým svoje zjištění předáme. Záleží na nich, jak budou postupovat. V dnešní době je například moderní kupovat si elektroniku z Číny. Tady opravdu dvakrát pozor, protože tyto výrobky nejsou prioritně určeny pro evropský trh a nemusí v nich být ani čeština. Setkáváme se i s tím, že subjekty nabízejí „zprostředkování" výrobku z obchodu v Číně. Tam už reklamace prakticky není možná, protože kvůli tabletu do Číny asi nikdo nepojede.

Co když mi přijde domů zboží poškozené?

Zcela určitě doporučujeme, a skoro nikdo to nedělá, si zboží u předání rozbalit a zkontrolovat. Pokud něco chybí nebo je zboží poškozené, je na místě okamžitě zboží u dopravce reklamovat. Každý dopravce má u sebe reklamační formulář a jak si to pak vyřeší s prodejcem, to už není problém zákazníka. Horší je, když má člověk zboží týden doma a potom tvrdí, že mu přišlo rozbité. Z toho jsou pak vleklé spory.

Řeší Česká obchodní inspekce i reklamace?

Toto je zrovna aktuální téma ve sněmovně, protože by se měly České obchodní inspekci dát v tomto směru větší pravomoci. Dnes můžeme kontrolovat pouze formální náležitosti, třeba jestli byla reklamace písemně vyřízena ve lhůtě třiceti dnů. Víc udělat nemůžeme. Pokud s rozhodnutím zákazník nesouhlasí, nemůže se dnes bránit jinak než soudní cestou. Mnozí prodejci proto spoléhají na to, že spotřebitel k soudu nepůjde. Dám příklad: spotřebitel se na nás obrátil s tím, že si koupil křečka a k němu klec označenou specificky jako klec pro křečka. Klec byla z umělé hmoty a během měsíce ji křeček prokousal. Spotřebitel ji reklamoval a prodejce reklamaci zamítl s tím, že se jednalo o velmi aktivního hlodavce. Protože byla reklamace vyřízena formálně správně, nemohli jsme s tím nic dělat, i když si o tom můžeme myslet svoje.

Co potom s tím?

Vzhledem k tomuto problému Česká republika v rámci EU v současnosti schvaluje zákon mimosoudního řešení sporů, podle kterého by Česká obchodní inspekce měla mít právní oddělení, které by se bezplatně věnovalo pouze těmto sporům. V takovém případě by nemusel spotřebitel platit třeba advokáta jako dnes. V současnosti není od věci se opravdu poradit s advokátem, rada většinou nebývá tak drahá. Pokud bude vidět vaši šanci jako velmi dobrou, pokusil bych obrátit na soud, protože pokud spor prohraje protistrana, platí i náklady. A rozhodně bych si už do té samé prodejny nešel nic koupit, protože pokud mě tam jednou takto zklamali, můžu se jim „odvděčit" ztrátou zákazníka.