V 90. letech minulého století mělo své firmy asi 58 tisíc mladých lidí ve věku kolem dvacítky. Nyní jich není ani polovina. Do podnikání vstupují a své aktivity rozšiřují spíše čtyřicátníci a starší. Proč mladým došla chuť pustit se do něčeho po svém?

Určitou roli podle odborníků hraje demografický vývoj. Česká populace přes zvýšené počty narozených dětí v posledních několika letech stárne. Roste v ní podíl starších, což se přirozeně odráží i na věku podnikatelů. Není to však důvod jediný. Předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda, který podniká v Praze již řadu let, vidí jako hlavní příčinu podmínky pro podnikání.

„Podnikat je velmi rizikové. Za druhé se tím nevydělávají moc peníze a za třetí je daleko pohodlnější být zaměstnán ve firmě a pobírat plat, mít k dispozici auto, telefon a podobně,“ uvedl Danda.

Také prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek na nedávném sněmu komory hovořil o zhoršujícím se podnikatelském prostředí. Jen daňové zákony a obchodní zákoník se od počátku 90. let do dneška změnily. Povinností pro podnikatele několikanásobně přibylo. Ekonomové upozorňují na další překážku rozvoje firem, totiž vysoké odvody na zdravotní a sociální pojištění.

„Absolventi vysokých škol jsou často motivováni vidinou kariéry ve velké nadnárodní společnosti. Momentálně jsou populární profese typu konzultant. A v porovnání s tím se podnikání nezdá jako perspektivní obor,“ uvedla Markéta Šichtařová z Next Finance.

Pomocí pro mladé začínající podnikatele i vzpruhou by měly být v Evropě populární podnikatelské inkubátory, kde začínající firmy získají prostory, potřebné zázemí a podporu za nízkou cenu. Zbaví se zde také vedlejších starostí, lidé se mohou věnovat jen předmětu svého podnikání. V Česku už též několik inkubátorů působí. Jeden z nich se nachází v Praze při ČVUT.