„Do roku 2030 bude lokalita Mělník, která zásobuje Prahu, Mělník a Neratovice, vyrábět jen z nízkoemisních zdrojů,“ zdůraznila Alice Horáková z útvaru komunikace Skupiny ČEZ. „Startuje příprava výstavby vysoce účinných paroplynových zdrojů – a v lokalitě se do budoucna počítá s využitím dalších nízkoemisních technologií,“ upřesnila.

Totéž slibuje místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. „S ohledem na velikost mělnického zdroje a jeho důležitost pro Prahu budeme právě tam směřovat největší podíl plánovaných investic do modernizace teplárenství,“ konstatoval.

Pro odběratele tepla, které nyní dodávají hnědouhelné teplárny Mělník II a Mělník I, má firma zásadní vzkaz: jejich nahrazování „zelenějšími“, tedy k životnímu prostředí šetrnějšími zdroji dodávky neovlivní.

Spalováním plynu a odpadu plány nekončí

Manažeři společnosti odhadují, že na modernizaci areálu ČEZ v nejbližších letech vynaloží 30 až 40 miliard korun. Vedle spalování plynu zde počítají i s možnými kotli na biomasu, tepelnými čerpadly či s vybudováním zařízení ZEVO, spalujícího komunální odpad s energetickým využitím.

Právě kolem jeho vzniku (a také plánů na dopravu odpadu ze široka daleka i odvozu strusky a popílku a jejich uložení na skládce) se vedou asi nejúpornější debaty, když proti se stavějí nejen aktivisté a část občanů, ale i některé samosprávy.

Čerstvé uzavření Elektrárny Mělník III, jež byla v lokalitě jediným zdrojem vyrábějícím výhradně elektřinu, je prvním krokem, stojícím na počátku celé série změn, připomněl mluvčí Skupiny ČEZ Ladislav Kříž. „V následujících letech dojde k odstavení hnědouhelné jednotky Mělník II, která bude do té doby částečně fungovat v režimu záložního zdroje, a poté se ukončí i provoz jednotky Mělník I,“ konstatoval.

S ujištěním, že dodávky tepla pro zhruba čtvrt milionu pražských a středočeských domácností nebudou ohroženy, jestliže nají být nejprve uvedeny do provozu náhradní zdroje. Jako první se bude budovat plynová kotelna, následovat mají paroplynové zdroje pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.

Plánovači zvažují různé technologie

Vedle spalování odpadu v ZEVO zde dále firma uvažuje o výstavbě elektrokotle, jehož rolí by nebylo jen vyrábět teplo: jako zařízení s vysokým odběrem elektřiny by se jeho provoz mohl zapojovat do regulování přenosové nebo distribuční soustavy.

Plánovači energetické firmy však s areálem u Horních Počapel mají ještě rozsáhlejší plány. Tedy: zatím především ve stadiu úvah. A k nim nepatří jen případné rozšíření technologie i o kotel na biomasu nebo instalace fotovoltaických panelů, které by v budoucnu mohly vyžít místo po dosavadní skládce uhlí vysloužilé trojky. Dále technici uvažují o tepelných čerpadlech s akumulací tepla, případně o spalování vodíku (ale i o možnosti jeho výroby).

A ani to ještě není vše. „Společnost Energotrans, která teplárenskou lokalitu provozuje, zároveň jedná s ÚJV Řež o možnosti zprovoznit v areálu experimentální okruh se superkritickým oxidem uhličitým pro testování točivých strojů,“ upozornil Kříž, o čem se také uvažuje.

Změny v Elektrárně Mělník a zaměstnanost

- Areál poskytuje tři stovky stálých pracovních míst obyvatelům okolních měst a obcí a v hlavní sezoně vytváří u dodavatelských firem přes tisíc dalších míst.

- Zaměstnanci odstavované Elektrárny Mělník III se s předstihem zacvičovali na přechod do tepláren – a podařilo se zajistit nové pracovní pozice pro většinu z nich.

- Plánovaná transformace výrobních zdrojů (tedy nahrazování uhelných tepláren nově postavenými zdroji) se chystá tak, aby neměla negativní dopady na zaměstnance.

Zdroj: Miroslav Krpec, generální ředitel Energotrans