Podle kyperských databází tato společnost s registračním číslem HE133419 zanikla k 11. lednu 2016. Pokud skutečně došlo k zániku vlastníka Chequepoint tzv. bez právního nástupce, měly už dávno následovat příslušné právní kroky.
„Je možné, že v mezidobí došlo ke změně majitele firmy, ale Chequepoint tuto změnu neuvedl do obchodního rejstříku a nejspíše ani do registru skutečných majitelů. Ostatně firma tuto zákonnou povinnost naposledy aktivně splnila zveřejněním výroční zprávy za rok 2014. Vzhledem k tomu, že se společnost patrně neobtěžovala ani s plněním dalších důležitých povinností – včetně přizpůsobení stanov současné právní úpravě, mohly být nařízeny i sankce včetně likvidace společnosti již dříve,“ komentoval zjištění portálu FAEI.cz manažer firmy Smart Office & Companies Michael Dobrovolný.
Výroční zprávy za roky 2015 a 2016 ale neměla k dispozici ani ČNB, jak vyplývá z rozhodnutí regulátora z letošního ledna: „Vzhledem k tomu, že správní orgán nemá k dispozici finanční výkazy účastníka řízení, neboť účastník řízení je neuložil do sbírky listin obchodního rejstříku, jak mu to ukládá zákon, nemohl správní orgán při stanovování pokuty přihlédnout k jeho majetkovým poměrům.“
Dá se tedy předpokládat, že když Gordon Robert Pryor, člen představenstva Chequepointu, podepisoval 14. října 2016 výroční zprávu firmy za rok 2014, věděl o tom, že kyperský vlastník už devět měsíců neexistuje. Ve Zprávě o hospodaření společnosti přitom existuje povinný odstavec „Významné události po datu účetní uzávěrky“, ale Pryor zde podstatnou informaci o zaniklém kyperském akcionáři Chequepointu anebo o novém majiteli tuzemské akciovky neuvedl.
Podivná výroční zpráva
Výroční zpráva za rok 2014 je ale podle FAEI.cz zajímavá i z jiných důvodů: Chequepoint evidoval dlouhodobé pohledávky celkem u devíti spřízněných subjektů, u tří z nich byla úroková sazba ve výši 0 procent a u dalších tří vůbec nebyla specifikována. U čtyř krátkodobých závazků za rok 2014 mezi Chequepointem a společnostmi, v nichž měla firma podíl, jsou ve výroční zprávě uvedeny nulové nákladové úroky a není specifikována ani splatnost, ani úroková sazba.
„Bezúročné zápůjčky jsou z pohledu transferpricingu možné pouze výjimečně, je tedy otázkou, zda spojené subjekty postupovaly v souladu s tzv. pravidly tržního odstupu a zda vztahy mezi nimi byly tržně obvyklé,“ upozornil Pavel Postl z poradenské skupiny Apogeo.
Podle výroční zprávy za rok 2014 je společnost Chequepoint účetní jednotkou zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky Chequepoint Group. „Vzhledem k tomu, že nebyla splněna kritéria stanovená zákonem o účetnictví, není společnost Chequepoint, a. s. povinná sestavovat konsolidovanou účetní závěrku na české úrovni,“ uvádí se v dokumentu.
Nechvalně proslulé směnárny Chequepoint se dostaly i do hledáčku známého reportéra Janka Rubeše. V roce 2016 ho mimo jiné zaujal nevýhodný kurz 15 korun za euro. Před měsícem reportér serveru Denik.cz zjistil, že podnik nabízel za euro opravdu nevýhodných 17 korun.
Každá druhá akciovka
Poradenská společnost Bisnode minulý týden zveřejnila informace, z nich vyplývá, že v roce 2015 nesplnilo informační povinnost 45 procent tuzemských akciových společností a o rok později 51 procent. Účetní závěrku za roky 2015 a 2016 nepublikovalo téměř 233 tisíc společností.
„Stát se doposud nezabýval efektivním a systematickým vynucováním povinnosti firem zakládat účetní dokumenty do sbírky listin, čehož podnikatelé v masivním měřítku využívali a dlouhodobě se plnění informační povinnosti záměrně vyhýbali. To by ale mohl změnit vládní návrh novely zákona o obchodních korporacích,“ konstatoval ředitel Bisnode Jiří Skopový.
Novela také nově počítá s možností zrušit firmu bez likvidace, pokud nezaloží do sbírky listin účetní závěrky za dvě po sobě jdoucí účetní období a pokud zároveň není možné doručit jí výzvu ke splnění této zákonné povinnosti.
„Bohužel i naše zkušenosti potvrzují, že řada firem riskuje sankce a v krajním případě i nařízení likvidace z důvodu neplnění zákonných povinností, nejčastěji pak přizpůsobení stanov současné právní úpravě. Řada firem ale vybrané finanční výkazy zveřejňuje opožděně, nezřídka ovšem pouze kvůli ochraně soukromí, obchodního tajemství a ochraně před konkurencí. Bylo by tedy vhodné, aby novely právních předpisů posílily také tato práva,“ uzavřel Michael Dobrovolný.
