Představitelé společnosti věří, že dosáhnou na výhodné podmínky financování, spoléhají přitom na svou dlouhodobou finanční stabilitu, dřívější kroky managementu, svůj úvěrový rating s nízkým úvěrovým rizikem na úrovni Aa3 se stabilním výhledem a provozní i hospodářské výsledky z předchozích let, které před krizí vykazovaly pravidelný růst. Například v roce 2019 hospodařilo se ziskem kolem tří miliard korun. Za loňský rok letiště hospodářské výsledky, které už byly poznamenané krizí, zatím neoznámilo.

Vedle stávajících závazků společnosti chce letiště z peněz financovat i svůj další udržitelný rozvoj. U připravovaných projektů proto chce postupovat podle tzv. prvků ESG, tedy zásad udržitelného podnikání, což podle letiště kvitují i tuzemské banky.

Letiště bude bankám poskytovat informační servis

„Letiště Praha tak může zúročit svůj dlouholetý aktivní přístup nejen k udržitelnému rozvoji, ale také ekologii nebo třeba sociálním otázkám. Navíc v kombinaci s nejlepším ratingem od agentury Moody´s Investors Service pro evropská letiště díky tomu získáme velmi dobré podmínky a výhodnější financování,“ uvedl předseda představenstva Letiště Praha Václav Řehoř.

Letiště tak bude bankám poskytovat informační servis. Ten vedle základních zpráv o zisku a hospodaření bude obsahovat i zprávy například o přístupu letiště k ekologii nebo sociálně udržitelnému podnikání a dalším projektům.

„Celý svět přechází na to, že investoři a banky už přímo po firmách vyžadují, aby dělali tyto ESG reporty. Tím vlastně tlačí firmy k tomu, aby vytvářely lepší prostředí pro život. A o to se také snažíme,“ dodal Řehoř. Pražské letiště je například součástí iniciativy udržitelnosti Destination 2050, která má za cíl uhlíkově neutrální letectví v Evropě do roku 2050.

Na krizi zareagovali hned na počátku

Letecký provoz už více než rok výrazně omezuje koronavirová krize. Pražské letiště kvůli ní loni po letech rekordních čísel odbavených cestujících přišlo ve srovnání s rokem 2019 o 79 procent pasažérů. Celkem jich odbavilo 3,66 milionu, což je nejméně za posledních 25 let.

Letiště zareagovalo na krizi už na jejím počátku, kdy přistoupili k revizi svých nákladů. Například omezilo dílčí infrastrukturu na terminálech, propustilo část zaměstnanců, uspořilo na energiích materiálu, mzdových nákladech a dalších oblastech.

„Na druhou stranu, s nějakou krizí jsme počítali a byli jsme na ni připravení. Máme za sebou rekordní roky, naspořili jsme si, chovali jsme se zodpovědně, díky tomu jsme byli vloni schopni financovat provoz letiště z vlastních zdrojů po dobu devíti měsíců útlumu. Na externí zdroj v podobě úvěru jsme si sáhli až v prosinci,“ podotkl Řehoř.

Útlum zatím pokračuje i letos, ve čtvrtletí činil meziroční pokles 90 procent na 251 tisíc odbavených cestujících. Situace by se podle současných očekávání měla postupně zlepšovat během léta.