V poslední době se hlasitěji ozývají především ti z druhého tábora. Může za to plán vládní společnosti Letiště Praha postavit novou ranvej za devět miliard korun. Nacházet se má o 1,5 kilometrů blíže k městu než dosavadní dráha.

Cílem je zvýšit kapacitu – zatímco v roce 2019 letiště odbavilo 17,8 milionu cestujících, v roce 2030 jich má prostorem projít okolo 30 milionů.

Zdroj: Letiště Praha

Záměr loni v listopadu oznámila vláda. Nová ranvej do budoucna převezme funkci hlavní dráhy, na té současné budou letadla přistávat a odlétat pouze ve špičkách.

Horší kvalita života?

Podle náměstka pro životní prostředí Petra Hlubučka (STAN) se v hlukovém pásmu ocitne nejméně 50 tisíc lidí, především z Prahy 6 a okolních obcí, jako jsou například Lysolaje, jejichž je Hlubuček starostou. Nachází se zde například Česká zemědělská univerzita či pražská zoo, která je rovněž v náměstkově gesci. „Nemusíme si říkat, co to se zvířaty bude dělat, když nad nimi poletí letadlo,“ řekl radní. „Chceme ochránit Pražany před záměrem, který jim zhorší kvalitu života,“ doplnil Hlubuček.

Kvůli koronavirové pandemii zažívá letecká doprava útlum. „Nikdo neví, co s letištěm bude, zda se bude tolik létat. Ptáme se, pro koho letiště bude. Více turistů se do Prahy už nevejde. Muselo by se z centra odstěhovat ještě více lidí,“ varuje Hlubuček.

Hlubuček si nyní přeje, aby k výstavbě zaujala jednotný negativní postoj rada hlavního města. Najít společnou řeč ale může být složité. Narazit může hned ve svém koaličním klubu Spojených sil pro Prahu, které kromě hnutí STAN tvoří TOP 09.

Podmínkou je vlakové spojení

„Nechceme to ideologicky odmítat. Jiná letiště v Evropě se rozvíjejí a my nechceme být těmi, kdo přispěje k ekonomické stagnaci,“ říká Jiří Pospíšil (TOP 09). Podle něj je zásadní především bezpečnost cestujících. „Nezvýší se počet letadel, naopak umožní koncentrovat dopravu do denních hodin. Naší podmínkou je, že letiště musí být napojeno na vlakové spojení,“ uvádí dále.

Této podmínky se ale jen tak nedočká. Vlaky budou na Ruzyň z Masarykova nádraží jezdit nejdříve za deset let. Stavba nové paralelní dráhy měla podle původních plánů začít v roce 2022 a trvat zhruba čtyři roky.

Příznivcem stavby nejsou primátor Zdeněk Hřib (Piráti) ani náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě). Ti se shodují na tom, že levnější lety by mohly přistávat například v Pardubicích.

„Nechceme rozšiřování také s ohledem na životní prostředí a zejména kvůli kvalitě života Pražanů,“ zní postoj Prahy sobě. „Budoucnost přepravy na kratší a střední vzdálenosti leží v rychlých vlakových spojeních. Pokud se započítají i cesty na letiště a z letiště, je vlakové spojení do Vídně, Berlína, Bratislavy či Mnichova stejně časově efektivní a přitom pohodlnější. Navíc cesta vlakem znamená úsporu emisí CO2 až o 70 – 90% ve srovnání s cestou letadlem,“ dodává Praha sobě.

Proti stavbě protestují také spolky 55miliard.cz a Letiště Praha nebourat, nerozšiřovat. Jejich petici, pod níž je podepsána řada osobností, projednají zastupitelé na podzim.

Nové posuzování

I kdyby se pražští politici tentokrát shodli, nemusí to vládní záměr ohrozit. Hlavní slovo totiž má ve věci kabinet.

Stavba nicméně vyžaduje nové posouzení vlivu na životní prostředí. Stanovisko EIA z roku 2010 je vydané pro 21 milionů cestujících ročně, což deklarované kapacitě neodpovídá. Kdyby fungovaly obě dráhy, zvládly by totiž 60 milionů cestujících.

Vznik nové ranveje by mohla ještě zarazit změna územního plánu. Upravit tento klíčový dokument ale může být pro pražské politiky velmi problematické, navíc by se dostali do konfliktu s územní politikou státu. Hlubuček však naznačil, že se vydá zdržovací taktikou a burcováním ekologických spolků.

Letiště Praha argumentuje hlavně ekonomickým přínosem. „Každý jeden milion cestujících navíc by v budoucnu mohl znamenat vytvoření přibližně tří tisíc nových pracovních míst,“ obhajuje krok mluvčí letiště Roman Pacvoň.