Kliknutím zvětšíteVe všech 13 zemích Evropské unie, které údaje o leteckém provozu na začátku pandemie nemoci covid-19 zatím zveřejnily, počet leteckých pasažérů v březnu klesl nejméně na polovinu. Velmi prudce, a to o 85 procent, se snížil v Itálii, mezi dalšími zeměmi s největším poklesem je i Slovensko a Slovinsko, kde pokles činí shodně 73 procent.
Letiště Praha vykázalo spolu s berlínskými letišti Tegel a Schönefeld a s letištěm v Mnichově největší procentní pokles odbavených pasažérů. Všechny čtyři letecké uzly jich v březnu měly o 65 procent méně. V absolutních číslech se ale počet cestujících nejvíce snížil ve Frankfurtu nad Mohanem, a to o 3,5 milionu.
Žádné z tuctu letišť EU, kde nastal největší absolutní propad počtu odbavených cestujících, navíc nevykazuje hlubší procentuální propad než pražská Ruzyně, poznamenal ekonom Lukáš Kovanda z Czech Fund. Dodal, že letos v lednu i v únoru byl přitom počet odbavených cestujících na pražském letišti meziročně vyšší, když v obou měsících přesáhl hodnoto jednoho milionu.
S citelným poklesem počtu odbavených cestujících bojovala v březnu všechna klíčová tuzemská letiště určená pro civilní dopravu. Relativně nejmenší úbytek odbavených cestujících zaznamenaly meziročně Karlovy Vary, a sice o 36,5 procenta. Pardubice v březnu meziročně přišly o 62,8 procenta odbavených cestujících. Letiště v Brně a Ostravě na tom byla dokonce ještě hůře než Praha - ztratila 69,4, respektive 76,7 procenta cestujících, uvádí analytik.
Pro ta regionální tuzemská letiště, která už delší dobu nevykazují nijak příznivé hospodářské výsledky či jsou zasažena úbytkem cestujících nebo leteckých spojení, může být podle Kovandy zásah koronaviru až likvidační. Zejména pokud by citelný propad letecké dopravy v Evropě i ve světě trval řádově roky.
Výrazně poklesl i letový provoz
Koronavirová krize výrazně omezila i letový provoz nad Českem v květnu. Letoví dispečeři odřídili celkem 14 672 letů, což je meziročně o 81,5 procenta méně. V posledních týdnech však začíná provoz mírně růst. Uvedl to mluvčí Řízení letového provozu Richard Klíma. Oproti závěru března je nyní provoz více než dvojnásobný.
Propad leteckého provozu v květnu je tak téměř stejný jako o měsíc dřív. V dubnu dispečeři měli na starosti 12 125 letů, což představovalo pokles meziročně o 83,5 procenta. Důvodem bylo zrušení drtivé většiny pravidelných linek kvůli šíření koronaviru.
V posledních týdnech však letecká doprava pomalu ožívá, o čemž svědčí i denní statistiky. Zatímco na konci března byl průměrný počet leteckých pohybů v Česku 180 za den, v červnu je zatím průměrem 350 letů denně. Dosud nejvíce letů bylo od krize zaznamenáno v pondělí 15. června, kdy dispečeři odřídili 425 letů. Podobný trend je i v celé Evropě, kde nyní evidují 7300 letů denně. V době největšího útlumu to bylo okolo 3000 letů za den.
Nadále však trvají výrazné změny ve struktuře provozu. Zatímco loni tvořily přes 80 procent provozu pravidelné linky a zbytek charterové, byznysové a nákladní lety, nyní je podíl pravidelných a charterových letů vyrovnaný, konkrétně 35 procent. Větší podíl mají i nákladní a ostatní linky.
Letečtí dopravci tak postupně obnovují své dříve zrušení linky. Pražské letiště má v současnosti potvrzeno od 17 dopravců pravidelné spoje do celkem 55 destinací. Seznam linek by se měl v následujících týdnech dále rozšiřovat, letiště se chce zaměřit zejména na velká evropská města.
11
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
