I 27 let po sametové revoluci totiž zbývá přibližně 45 tisíc neuzavřených a nedořešených případů. V drtivé většině jde o nevrácené pozemky. A čas, do kdy lze sporné případy řešit, se krátí.

Důvod? V červenci 2018 nastane takzvaná restituční tečka, kterou v roce 2016 schválila sněmovna. Stát přestane vydávat náhradní pozemky, které dosud poskytoval v případech, kdy  původní pozemky byly již zastavěné.

Od příštího roku bude stát poskytovat jen finanční náhradu. Ta se však odehrává podle ceníku z roku 1991, který je z dnešního pohledu směšný: za zemědělskou půdu se vyplácí od 2,50 do 8 korun za metr čtvereční.

Dlouho a k ničemu

Zklamaní žadatelé, jejichž nároky dosud stát nevyřešil, teď založili nový Spolek pro ochranu zájmů restituentů. V posledních měsících, které do restituční tečky zbývají, chtějí členové spolku radit lidem, jak se bránit. A po volbách chtějí apelovat na novou sněmovnu, aby tečku zrušila a zabránila tak další, možná ještě větší křivdě.

„Proč restituce trvají už 27 let a stále nejsou vypořádány žádosti, nevíme,“ stěžuje si šéf spolku Petr Fišer.  V mnoha případech se už se lidé odškodnění nedočkali. Jejich nároky dnes hájí potomci. A kromě průtahů teď hrozí, že v příštím roce o možnost získat aspoň něco, přijdou. Zbude jen směšné odškodné.

Jeden příklad za všechny: členové spolku včera představili případ muže z Prahy, kterému bylo po únoru 1948 zabaveno osm tisíc metrů čtverečních v městské části Strašnice. Dnes se tu za metr platí minimálně čtyři tisíce korun. Stát však mohl dotyčnému nabídnout jen osm korun. Teoreticky místo až 32 milionů korun je ve hře „odškodnění“ 64 tisíc korun.  

Zákon je zákon

Za 27 let neměl žádný politik zájem cenovou vyhlášku změnit. Přitom letos v srpnu na takovou nespravedlnost upozornil i Ústavní soud, který pravil, že náhrada za pozemky, které už nelze restituentům vydat, musí být přiměřená a rozumná.

„Nemusí být sice ekvivalentem nynější tržní ceny, ale měla by odstranit či alespoň zmírnit křivdu způsobenou komunistickým režimem srovnatelným způsobem, jako kdyby bylo možné nemovitost vydat dědicům,“ uvedl předseda soudu Pavel Rychetský.

Jak ale podotýká mluvčí Státního pozemkového úřadu Monika Machtová, zákon moc manipulačního prostoru pro férovější ceny nedává. „Úřad při stanovování výše peněžité náhrady za nevydané pozemky musí postupovat podle zákona o půdě z roku 1991, který jednoznačně odkazuje na oceňovací předpis z roku 1990,“ potvrzuje Machtová.

Na restituční tečce však úřad trvá. „Stát totiž již nemá k dispozici pozemky, které by jak co do výměry, tak do kvality, oprávněné osoby uspokojily,“ uzavírá Machtová.