Konec plechovek v přírodě i v koších, slibují si starostové od zálohování

Hliníkové plechovky jsou mezi spotřebiteli stále populárnější. Podle analýzy dat společnosti NielsenIQ se letos v Česku staly nejoblíbenějším obalem pro pivo a těsně přeskočily vratné skleněné lahve (podíl 45 versus 44 procent).

Využívání plechovek pro nápoje také ve srovnání s jinými alternativami roste velmi rychle. Například prodej piva v plechovkách se jen v letošním roce zvýšil oproti stejnému období loňského roku o 12 procent.

A nejmarkantnější je to právě v létě. Především u mladších konzumentů plechovka vítězí, protože prostě „vypadá lépe“ než půllitrová skleněná lahev. Má ale i neoddiskutovatelné praktické přednosti: při letním cestování boduje třeba její nižší váha ve srovnání se sklem a nápoj v plechovce lze také rychleji vychladit.

Většina plechovek končí ve směsném koši

Odvrácenou tvář popularity plechovek představuje fakt, že hliníkové obaly od vypitých limonád, piv, nealkoholických piv nebo energetických drinků končí bez dalšího využití v odpadkových koších a popelnicích. A velmi často dokonce ve volné přírodě.

Podle statistik obalové společnosti EKO-KOM se recykluje pouze 30 procent hliníkových plechovek a naopak 70 procent se ocitá v komunálním odpadu, odkud míří později na skládku nebo do spalovny.

„Bohužel ani z těch v Česku sesbíraných nevzniká žádná nová plechovka, nejčastěji se použijí jako činidlo na výrobu oceli. Zbytek končí rovnou ve směsných koších a následně na skládce nebo ve spalovně, případně jako odpad volně pohozený v přírodě a na veřejných prostranstvích,“ uvádí Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

V absolutních číslech to znamená, že ze zhruba 820 milionů plechovek, které jsou ročně uvedeny na trh, se jich 520 milionů bez užitku vyhodí.

Hliník lze přitom recyklovat prakticky do nekonečna, a to bez dopadů na jeho kvalitu. Plechovka vyrobená z recyklátu chrání nápoj stejně dobře jako ta z nového hliníku, ale současně má výrazně nižší uhlíkovou stopu. Podle podílu recyklátu v obalu se na její výrobu spotřebu-je až o 95 % méně energie než u plechovky vytvořené z panenského materiálu. Plechovka vyrobená z re-cyklátu má až o 80 procent nižší uhlíkovou stopu. Z hliníku, který se shromažďuje v šedých kontejnerech, ale nové plechovky nevznikají.

close info Zdroj: Shutterstock zoom_in Hliník lze recyklovat prakticky do nekonečna, a to bez dopadů na jeho kvalitu.

Plechovky jako permanentní problém

Kromě ekonomického rozměru je ale vyhazování plechovek i problémem ekologickým. Plechovky totiž spolu s dalším odpadem často leží vedle přeplněných košů či popelnic a znečišťují okolí. „Po každém víkendu máme plné kontejnery lahví i plechovek. V horším případě se povalují okolo turistických tras, třeba na Černém jezeře.

V posledních letech se navíc zásadně zvýšilo množství pohozených plechovek, které si turisté berou na výšlapy s sebou. Věřím, že zálohování by mohlo účinně pomoci. U sousedů v Bavorsku funguje spoustu let. Tak proč se bát,“ soudí starosta Železné Rudy Filip Smola.

Jeho slova potvrzuje například i starosta Svitav David Šimek: „Plechovky jsou permanentní problém. Nedávno jsme v našem městě zavedli multikomoditní sběr a ve složení odpadu v něm se nárůst množství plechovek potvrdil. Jejich zásadní navýšení ale vidíme i v přírodě a koších obecně. Věřím, že zálohový systém nám pomůže snížit množství obalů v přírodě i v koších, do kterých nepatří.“

Zálohování má ostatně podporu i napříč celou českou populací. Podle červnového průzkumu agentury Ipsos podporuje zavedení systému záloh na PET lahve a plechovky 76 procent Čechů. Navíc si ale zálohování vynucuje i povinnost vyhovět evropské legislativě. Členské země mají podle nařízení EU zajistit 80 % sběr plastových lahví a plechovek již v roce 2026. Pokud na tuto hranici nedosáhnou, byť u jednoho z materiálů, měly by zavést zálohový systém.

Evropa už zálohuje

Ten přitom pro plechovky funguje již v řadě evropských zemí, například v Německu, Chorvatsku, Lotyšsku, Nizozemsku, Dánsku, Švédsku, Norsku, Finsku či Rumunsku. Na sousedním Slovensku spustili zálohování v roce 2022 a díky tomu se skokově zlepšilo zpětné využití hliníkových plechovek. Zatímco ještě na podzim 2020 tvořily plechovky přes 20 procent volně pohozeného odpadu, v létě 2023 to bylo již jen 2,16 procenta. Slovenská zkušenost demonstruje, že zálohování plechovek umí velmi rychle a efektivně přeměnit vysbírané obaly na nové.

Díky zálohovému systému se daří získat zpět přes 92 procent plechovek. Veškeré vysbírané plechovky jsou využity opět na výrobu nových. Díky tomu některé pivovary na Slovensku mají všechny plechovky již ze tří čtvrtin vyrobeny z recyklovaného hliníku a celou svoji potřebu recyklátu pokrývají právě z vysbíraných plechovek.