Bylo těžké rozjet podnik v centru metropole?
Ano, oba jsme začínali jako barmani. Než jsme klub dostali na úroveň, kam jsme chtěli, stálo nás to tři roky dřiny a odříkání. Často se stává, že restaurace či bar do tří let skončí. Nám se během této doby podařilo splatit vstupní kapitál i dluhy.

ON-LINE reportáž ke koronaviru najdete ZDE.

Dokážete si představit, že budete muset skončit?
To snad ani nechci. Podnikáme spolu od maturity. Děláme podnik, který je autentický. Baví nás to, milujeme svou práci a nechceme ji zabalit a jít pracovat někam do korporátu.

Jak fungoval klub před uzavřením?
Častými návštěvníky byli cizinci žijící v Praze, nicméně čtyřicet procent našich hostů tvořila česká klientela, jsme kosmopolitní podnik. Dvě patra podniku pojala až dvě stě lidí, otevřeno bylo každý den od šesti hodin večer.

Pomohla vám dostatečně vláda?
No… Podobně jako vláda připravila manuál pro školy, měla připravit i postup pro bary a restaurace. Místo toho nastal šílený zmatek. Zažíváme bezmoc, vláda nám zkazila naši práci ve všech ohledech. Chybí strategie, poslední půlrok byl těžký, nikdo neví, co se bude dít.

Máte nějaký plán, jak krizi přežít?
Před úplnou existenční krizí nás zachránila náhoda. Odsunuli jsme připravovanou rekonstrukci a nyní přežíváme z peněz připravených na tuto investici. Všechny poplatky jsme zredukovali na minimum. Platíme jen nájem majiteli domu. Takto jsme schopni vydržet maximálně do jara.

Co potom?
Pokud budeme moci otevřít, začneme v podstaně od píky, oba půjdeme zpět za bar a uvidíme, co bude dál.