Josef Středula: Digitalizací je ohroženo přes padesát procent zaměstnanců

Co dalšího kromě zvýšení minimálních mezd se v minulém roce podařilo?
Vláda se chovala korektně a slušně v situacích, které ta minulá vůbec neřešila. Zaměstnanci státu, kteří měli mzdu pod hranicí minimální mzdy, dostali přidáno, ale celkově se zvýšily platy v rozpočtové sféře, vláda vlastně musela některým nejdříve dorovnávat částku, o kterou jim byly sníženy minulou vládou v době krize a pak adekvátně navyšovat. Díky naší kampani Konec levné práce, která významně podnítila kolektivní vyjednávání ve firmách, došlo v posledních dvou letech v podnikatelské sféře k nebývalému růstu mezd.

Máslová krize vyšuměla. Supermarkety už nabízejí kostku za 30 korun

Význam odborů a kolektivních smluv stoupl. Například ve firmách, kde působí odbory, mají zaměstnanci v ročním vyjádření o více než 40 tisíc vyšší mzdu. Týká se to pochopitelně i těch, co nejsou v odborech, protože kolektivní smlouva se vztahuje na všechny zaměstnance. Zaměstnanci tyto změny vnímají velmi pozitivně a po dlouhé době cítí, že se vývoj ekonomiky promítá do příjmů obyvatel. Pozitivně se to obrací i v růstu ekonomiky, růst z padesáti procent ovlivňuje právě spotřeba.

Když odhlédneme od mezd a platů, co ještě se povedlo?
Zatím se tolik nehovoří o tom, že se povedl růst nemocenské pro dlouhodobě nemocné. Jsme rádi, protože je to výsledek tříleté práce. I Poslanecká sněmovna a Senát se k tomu postavily korektně. Dlouhodobě nemocní byli často nuceni se zadlužit a v mnoha případech se dostávali do spárů exekutora. Řada z nich se během dlouhodobé nemoci může propadnout do chudoby, pokud nemá našetřené nějaké zdroje.

Nezaměstnanost v Česku v prosinci stoupla. Bez práce je ale méně lidí než loni

Třicet procent obyvatelstva se obává výdajů, které jsou větší než 10 tisíc korun. Velký problém také je, že existují zaměstnavatelé, kteří se snaží motivovat zaměstnance, aby chodil do práce i nemocní. Prosazují to formou bonusů, když odpracují plný fond pracovní doby, jsou odměněni. To se nám nelíbí.

Jak se odráží digitální věk na starších zaměstnancích?
Jen v České republice je ohroženo digitalizací přes padesát procent zaměstnanců. To neznamená, že přijdou o práci, zatím se hovoří o deseti procentech. Nová generace se připravuje na výkon zaměstnání už ve školách, ale člověk, který je ekonomicky aktivní a je mu 45 let, ne. V České republice neexistuje celoživotní vzdělávání, člověk pracuje a nemůže se dovzdělávat, tak jeho práce může být ohrožena novou technologií, na kterou mu budou scházet znalosti. Nadcházející digitální ekonomika bude doslova revolucí dovedností, náš vzdělávací systém na to musíme připravit.

Základem ekonomiky jsou malé a střední podniky. Jak myslíte, že je ovlivnilo zavedení EET?
Nová vláda musí hledat způsoby, jak těmto firmám pomoci, aby se dostaly k novým technologiím a přežily. Myslím si, že ti, co se chovají poctivě, se nemusí EET obávat. ČMKOS vždy prosazovala boj proti šedé ekonomice a zavedení EET podporovala. Prostě i v ČR platí, že poctivost se musí doložit.

Startuje největší počítačový veletrh CES 2018. Představí se na něm i Češi

Jak se díváte na projekt Hranice práce?
Myslím, že je to velmi dobrý novinářský počin. Kdyby se dávala novinářská cena v tomto pojetí, tak by si ji určitě zasloužil. Není to první taková sonda. Pamatuji případy zahraničních novinářů, kteří se nechali zaměstnat v Amazonu a popisovali nelidské podmínky práce. Jsem rád, že se Česká televize tímto dokumentem zaobírala. Je tam několik důležitých témat: zneužívání zaměstnanců, zneužívání agenturních zaměstnanců, porušování Zákoníku práce, otázka strachu lidí o živobytí, porušení pracovní doby.

Průmysl i export překonal vysoká očekávání, přesto se už blýská na horší časy

Šlo i o rozdílné subjekty a teď je důležité, aby pokračovala diskuze. Česká republika je na jedné straně hezkou zemí pro život a na druhé straně jsou i takové životy jako v dokumentu Hranice práce a měli bychom dělat vše pro to, aby se to nedělo. Důležitá je také otázka bezpečnosti práce. V loňském roce zahynulo v zaměstnání asi 105 zaměstnanců, šlo o běžnou práci, a přes to se někteří nevrátili domů. S tímhle nikdo nepočítá, když jde ráno do zaměstnání. Někteří zemřeli na následky pracovního úrazu.

Stavebnictví stále kulhá. V Praze se postaví jen polovina z potřebných bytů

Ve společnosti se teď hovoří o nových fenoménech, které narušují starý chod, například pronajímání bytů a hotelnictví versus Airbnb a taxikáři versus Uber. Existuje i nějaká taková novinka na trhu práce?
Myslím, že v Česku to není ještě tak rozšířené, ale existuje platforma UpWork, kde lidé nabízejí svou pracovní sílu ve všech oborech. Je to globální záležitost, kde se nabízí profese z celého světa. Každý pracuje za úplně jinou hodinovou mzdu. Nemusí platit zdravotní a sociální pojištění a neodvádějí ani daň. Myslím, že časem bude tohle velký problém na trhu práce. Je to nespravedlivé. Již na evropské úrovni je řešeno, jak daňově naložit s takzvanou sdílenou ekonomikou, její rozšiřování by vedlo k daňové destrukci, vzniká nerovnost na trhu, kdy se jedna skupina snaží sdílením obejít daňovou povinnost.

Plzeňský prazdroj navyšuje výrobní kapacitu. Do pivovaru již dorazily nové tanky

Josef Středula absolvoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Opavě. Po škole pracoval ve vítkovických železárnách na údržbě válcovací trati. Po listopadu 89 se podílel na přeměně Revolučního odborového hnutí (ROH) v nové odbory. V letech 1990 až 1993 byl místopředsedou základní organizace Odborového svazu KOVO Vítkovice - závod 2 (dnes Vítkovice Steel). Následně pak v letech 1993 až 2005 působil jako místopředseda celorepublikového Odborového svazu KOVO. V červnu 2005 byl na sjezdu Odborového svazu KOVO zvolen předsedou celé organizace. Tuto funkci pak dvakrát obhájil, a to v letech 2009 a 2013. Dne 25. dubna 2014 byl na VI. sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů v Praze zvolen předsedou ČMKOS.