„Firmy by nám měly dát zpětnou vazbu, koho potřebují, abychom potřebným směrem orientovali i naše studenty a nebylo nutné je draze doškolovat,“ dodal rektor k výše zmíněnému problému.

Právě pražská VŠE ve spolupráci se společnostmi ČSSI (Česká společnost pro systémovou integraci), SPIS (Sdružení pro informační společnost) a CACIO (Česká asociace manažerů úseků informačních technologií) provedla výzkum konkurenceschopnosti absolventů vysokých škol a vyšších odborných škol v uplatnění na trhu. Výsledek byl poměrně tristní: požadavkům firem v současnosti nevyhovují téměř žádní absolventi bakalářských oborů informatiky – až 84 procenta z nich absolvuje po nástupu do zaměstnání 100 a více dní školení, aby dosáhli požadovaných znalostí.

Výrazně lepší je stav u absolventů magisterských studií, kde je nezbytné dále proškolit asi polovinu z nich, přičemž stačí méně než 60dnůškolení. Vedoucí katedry IT na VŠE, Jiří Voříšek, je přesvědčen, že budoucnost v tomto oboru je – alespoň krátkodobě – perspektivní: „Můžeme se stát zemí, kde budou ve velkém rozsahu produkovány IT služby s vysokou přidanou hodnotou. Abychom tuto příležitost nepromarnili, musí vysoké školy vzdělávat dostatečný počet IT odborníků, kteří budou mít znalosti odpovídající požadavkům trhu. To vyžaduje změnu přístupu vysokých škol k výuce.“

Podobný názor má i představitel SPISu Jiří Polák. „Vysoké školy zaostávají v přípravě nových generací IT odborníků, a bude tomu tak zřejmě i nadále. Není to ani tak chyba škol nebo systému vzdělávání, problém je spíše v neustále rostoucím tempu rozvoje informačních technologií,“ vysvětluje.

V republice pracuje v současnosti kolem 230 tisíc IT odborníků. Loni firmy poptávaly další 4000 lidí s touto kvalifikací. V polovině případů zaměstnaly studenty vzdělané v jiných oborech a draze je vyškolily.