„Je to (vyjádření ministryně financí Schillerové) politický útok vedený snahou odvrátit pozornost od rozvratu veřejných financí. Na rozdíl od státu, hlavní město Praha hospodaří velmi konzervativně,“ řekl agentuře ČTK pražský radní Vyhnánek.

Podle Vyhnánka zůstatky na účtech magistrát drží, aby mohl v budoucnu investovat do velkých staveb, jako je třeba zahájená stavba metra D. Město si totiž může půjčit na asi stomiliardovou investici ze zákona pouze polovinu. „Bez toho, co máme na účtu, bychom to nikdy nepostavili, stát nám na stavbu nedává, platíme to ze svého rozpočtu,“ vysvětlil Vyhnánek.

Vyhnánek: Nejdeme cestou spálené země

Dalších zhruba 20 miliard, které má Praha na účtu, patří 57 městským částem coby samostatným subjektům, nikoliv magistrátu. „Paní ministryně sčítá hrušky s jablky,“ podotkl Vyhnánek. „My nejsme holding a peníze městským částem brát nemůžeme a nechceme!“ dodal komunální politik v narážce na firmu Agrofert, která je ve svěřenských fondech premiéra Babiše. Další peníze ve výši zhruba deseti miliard podle radního pro finance město na účtech nechává na splátku dluhopisů Evropské investiční bance (EIB), kdy první peníze bude splácet letos a další v roce 2023.

„Vedení Prahy skutečně nejde cestou spálené země, zodpovědně hospodaří a není mu lhostejné, co se s městem stane po volbách. V podání paní ministryně jde zřejmě o něco, za co bychom se měli stydět a raději naše peníze podobně jako vláda utopit v chaotických covidových opatřeních a předražených nákupech ochranných pomůcek. Tam totiž končí peníze státu. O žádném vládním 'proinvestování se z krize' přece nemůže být řeč,“ uvedl Vyhnánek v prohlášení, které sdílel na sociálních sítích pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Hřib ke sporu dodal, že je „nešťastné“, jak se členové vlády snaží komunální politiky zatáhnout do kampaně před volbami do Sněmovny: „Paní vicepremiérka bude tento rok kandidovat asi poprvé v životě. PR specialisté jí zřejmě poradili, že na jižní Moravě uspěje nejlépe s kritikou Prahy. Ta však není pravdivá.“

Pražský primátor ještě Schillerovou – „obývající luxusní státní byt u Pařížské ulice“ – prostřednictvím twitterového příspěvku na sídliště Jižní Město, kde bydlí. „Se starostou (Jiřím) Dohnalem (Piráti) jí ukážeme investice, které městská část Praha 11 chystá.“ Facebookový příspěvek zase opatřil fotkou, kde je zobrazena Schillerová jako pohádková postava Pinocchio. Obživlé dřevěné loutce chalpce naroste nos vždy, když zalže. 

Schillerová: Praha neinvestuje

Podle Vyhnánka nemluví ministryně financí pravdu ani v případě, kdy vyčítá vedení metropole, že dostatečně neinvestuje. Primátorův náměstek tvrdí, že se investice oproti minulému volebnímu období, kdy Praze spoluvládlo hnutí ANO, zvýšily – jak v procentuálním vyjádření, tak v absolutní částce.

V případě kompenzací daňových výpadků hlavní město od státu stoprocentní kompenzaci nedostalo. Výpadek loni činil něco přes tři miliardy korun. „My dostali asi polovinu. V případě Prahy je stoprocentní kompenzace lež. Pokud paní ministryně trvá na stoprocentní kompenzaci, tak si pro ty peníze rád přijdu,“ citovala ČTK radního Vyhnánka.

Rozpočet hlavního města letos počítá s příjmy a výdaji 87,8 miliardy korun, což je meziročně mírně více. Investice dosáhnou téměř 15 miliard. Dopady opatření proti šíření nemoci covid-19 mají činit asi sedm miliard korun. Další výpadek v řádu miliard způsobil vládní daňový balíček, který koaliční zastupitelé kritizovali a útočili hlavně na ODS – ta měla zrušení superhrubé mzdy ve volebním programu na celostátní úrovni už v roce 2017.

Schillerová novinářům nyní řekla, že Praha podle propočtů jejího úřadu nevyužila skoro devět miliard na investice. „Vedení Prahy je zadřenou brzdou na krásném automobilu zvaném Praha,“ glosovala situaci vládní politička.

Vicepremiérka Babišova kabinetu svou kritiku směřovala prakticky na všechny samosprávné celky. „Propad ekonomiky byl loni mnohem větší, než byl propad daňových příjmů obcí. Rozpočtové určení daní je přitom nastaveno tak, že když klesají příjmy státu, tak klesají příjmy i obcí a krajů. U obcí se to ovšem nestalo díky kompenzacím. Obce se tak na krizi nemusely nijak zásadně podílet,“ uvedla ministryně s tím, že obce a kraje měly ke konci loňského roku na účtech více než 266 miliardy korun. Kromě Hřiba a Vyhnánka se ozvaly také Sdružení místních samospráv i Svaz města a obcí ČR.