Nejpočetněji jsou na pražské pracovním trhu tradičně zastoupeni Slováci, kterých v metropoli působí téměř 70 tisíc. Rychle je ale dohánějí Rusové a zejména Ukrajinci, kteří obsadili skoro 50 tisíc pracovních míst.

Od vstupu Česka do Evropské unie vzrostl počet cizinců trojnásobně, přičemž v Praze ještě o něco rychleji než ve zbytku země. „Atraktivita tuzemského trhu práce pro cizince je po odeznění globálních ekonomických problémů trvale vysoká,“ uvedl IPR ve své analýze. Podle institutu je paradoxní, že „někdy až agresivní“ celonárodní diskuse o migraci se v národohospodářské realitě nijak neodráží.

Praha se na cizincích stala závislou

V Praze pak přistěhovalci pokryli prakticky veškerý nárůst celkové zaměstnanosti v posledních letech. Potřebám hlavního města by totiž jinak nestačily ani pracovní síly z jiných domácích regionů.

Pražští cizinci se od hostitelské populace, ale i od imigrantů pracujících v regionech liší výrazně vyšším podílem zaměstnaných žen. „Ženská složka dosahuje v současnosti čtyřnásobku výchozího počtu roku 2001,“ konstatoval IPR. Rusek, Bělorusek a Kazachstánek v české metropoli pracuje dokonce více než jejich mužských protějšků. Naopak Indek, Britek a Italek je v Praze zaměstnáno jen minimum.

Některá odvětví se během uplynulých 15 let stala na přistěhovalcích závislá. Více než třetinový podíl cizinců pracuje v pražských stavebních firmách a vědecko-technických institucích, alespoň pětinu cizích státních příslušníků zaměstnává také zpracovatelský průmysl, turismus a sektor IT.