„Po celá desetiletí byla jeho fascinující směs barokní a gotické krásy uzavřena pro masovou turistiku železnou oponou, která během studené války rozdělila komunistický východ od kapitalistického západu,“ začíná pražský zpravodaj britského listu text o českém hlavním městě, jehož obyvatelé si podle článku občas připadají spíš jako cizinci.

Jenže časy se změnily. Třicet let po revoluci podle Observeru má Praha nezáviděníhodnou pozici, kde se stala cílem turistů pro jejich rozlučky se svobodou či pivní tahy (v originále pub crawls). Městská rada pod vedením Pirátů, Prahy sobě a Spojených sil (TOP 09, STAN, KDU-ČSL) proto vyhlásila boj proti Airbnb a dalším krátkodobým pronájmům, které reputaci metropole škodí.

Podle Hřiba jsou nyní tyto platformy ubytování daleko za původní myšlenkou sdílené ekonomiky, kdy lidé nechávali přespat turisty v pokoji u sebe doma, uvařili jim snídani a řekli něco hezkého o svém městě. „Teď je to pouze rozptýlený hotel, kde zneužíváte pohodlí ostatních občanů města, místních obyvatel, a snažíte se vydělat na jejich úkor,“ citovalo britské médium pražského primátora.

Vrátit Prahu zpět Pražanům

Hřib také v rozhovoru pro The Obersever řekl, že neschopnost Airbnb a další podobné služby regulovat „pojídá Prahu zevnitř“. Také proto s koaličními partnery vymýšlí, jak krátkodobé ubytování omezit. Omezení na pronájem jednoho pokoje tam, kde současně bydlí majitel či nájemce, je jedno z možných řešení. Podle Hřiba je tato snaha vládnoucí koalice v souladu s heselm „vrátit Prahu zpět Pražanům“.

„V minulosti jste mohli omezit počet turistů ve městě jednoduše schválením určitého počtu hotelů o určité kapacitě během procesu stavebního povolení,“ řekl Hřib. „Nyní v Praze není možné, aby město omezilo ubytovací kapacitu pro turisty. Čísla jsou opravdu kritická,“ poznamenal primátor.

Primátor pro nedělní přílohu slavného deníku The Guardian také uvedl, že chce přesvědčit ministerstvo pro místní rozvoj, aby podpořilo zákony umožňující místním samosprávám vydávat vlastní zákony a vyhlášky o krátkodobých pronájmech podle místních podmínek. Podobné snahy sice dříve zkrachovaly, primátor se však domnívá, že díky zvyšujícímu se povědomí o problémech Prahy se podaří získat dostatečnou politickou podporu pro přijetí zákona.

Praha se připojila k ostatním evropským městům

Na lednové schůzi zastupitelé hlavního města schválili, aby se Praha připojila k Amsterdamu, Barceloně, Berlíně, Bordeaux, Bruselu, Krakově, Mnichově, Paříži, Valencii a Vídni a jednala spolu s nimi s Evropskou komisí. Tato evropská města žádají o urychlené řešení situace v oblasti krátkodobých ubytovacích služeb pro turisty, což spočívá především v novelizaci příslušných právních předpisů.

„Naše města trvale přitahují studenty, učitele, pracovníky ve zdravotnictví, policisty a všechny další občany, kteří si přejí v nich nalézt svůj domov. Naší povinností je ubytovat jich podle svých možností co nejvíce. Nicméně většina našich měst čelí chronickému nedostatku bytů. Jedním ze souvisejících problémů je, že pro majitele nemovitostí je čím dál výhodnější vyčlenit své nemovitosti ze segmentu dlouhodobého ubytování a využívat je ke krátkodobým pronájmům. Tyto krátkodobé pronájmy slouží především turistům na úkor místních obyvatel a rodin, které chtějí v našich městech žít a pracovat,“ citovala z výzvy radní Hana Kordová Marvanová (STAN), která připojení k výzvě iniciovala.

Berlínský návrat do socialismu

Jak uvádí článek britského tisku, Amsterdam loni v lednu zpřísnil pravidla pro pronájem celých domů na méně než 30 dnů z nynějších 60 dnů. Vláda na Mallorce šla ještě dál a v roce 2018 zakázala všechny krátkodobé pronájmy bytů typu Airbnb na ostrově poté, co si místní obyvatelé stěžovali na prudký růst nájemného. 

Model, který nastínil prostřednictvím Oberseveru pražský primátor Hřib, podobně funguje v Berlíně. Tamní vládní levicově-zelená koalice se však na konci loňského roku dohodla na pětiletém zmrazení výše nájmů v německé metropoli. Dostupnost bydlení v Berlíně snížily nízké ceny, kvůli nimž se stalo město vyhledávanou destinací německých občanů i přistěhovalců. Opozice a některé další instituce však vedení berlínské radnice kritizují, že tento krok je návratem k socialistické bytové politice.