Ve středu města dlouhodobě utrácí z více než 90 procent zahraniční turisté a ve více než polovině případů jde o mimoevropské návštěvníky, kteří od jara prakticky úplně chybí.

„Sazby za hotelový pokoj v centru poklesnou letos v průměru na 60 až 70 % úrovně loňského roku, nicméně se zvyšováním obsazenosti se očekává jejich návrat k původním hodnotám,“ uvedl k situaci v hotelovém byznysu Michal Chour, předseda spolku Centrum žije a zároveň ředitel hotelu Alcron.

Ten měl podle Choura v srpnu obsazených jen něco málo přes čtvrtinu pokojů a s tržbami o 80 procent nižšími oproti loňsku je stále v „červených číslech“, přestože se prý situace od květnového znovuotevření pomalu zlepšuje.

Chybí kongresy

„Rozhodně to ale není nijak růžové. Kvůli absenci konferencí, kongresů a byznysových mítinků nám teď v podstatě začíná nízká sezona. Nemůžeme navíc stále počítat s americkou klientelou, která je v našem případě významná,“ pokračuje Chour, podle kterého je na tom v centru podobně většina hotelů vyšší kategorie.

Někde přitom mají obsazenost jen v řádu jednotek procent a hotely, které jsou v zisku, by se prý daly spočítat na prstech jedné ruky.

Tržby navíc tlačí dolů nižší ceny, vyvolané slabší poptávkou. Třeba Alcron v létě prodával ubytování o přibližně 40 procent levněji než před rokem. A ze 162 pracovníků propustil více než stovku, tedy přes 60 procent. To je podle Choura číslo, které by mohlo být do konce roku průměrem pro celý segment.

Zlepšení až příští rok na jaře?

Celostátní dopady útlumu turismu v centru metropole se podle spolku konkrétně projevují například v nižších zaměstnaneckých odvodech či vyšších podporách v nezaměstnanosti.

„Zdaleka to ale není jen o provozovatelích hotelů, restaurací či maloobchodů,“ upozorňuje David Mazáček z Fakulty financí a účetnictví VŠE. „Jen hotely v centru Prahy utratí dle odhadů za normální situace každý rok až 5 miliard ročně svým dodavatelům, u kterých pracuje dalších přibližně 9 tisíc zaměstnanců,“ vysvětluje.

Michal Chour odhaduje, že výrazně k lepšímu se může situace začít obracet od května příštího roku. Na úrovni před „koronakrizí“ by on a jeho kolegové mohli být za tři až čtyři roky. „Potřebujeme teď překlenout nejkritičtější dobu do příštího jara. Začínáme jednat i s vládou o formě podpory, která by podle nás už neměla být plošná. Hotely v Krkonoších měly výborné léto a byly na tom podstatně lépe než my,“ upozornil Chour.

Na podporu by podle něj měly mít nárok podniky, které už do státní pokladny přinesly příjmy a nemělo by jít o „dotování“, ale o „investici, která se veřejným rozpočtům vrátí“.

Restauratéři žádají o pomoc

Mezi zvlášť zranitelné podniky patří i řada restaurací. Petr Gremlica jich vlastní pět, z toho dvě na Václavském náměstí a dvě v obchodním centru Palladium. „Zrovna jsem dostal na stůl srpnové tržby. Nejslabší jsou v provozovně, která má dvě třetiny zahraničních hostů. Tam jsme na pouhých 10 procentech loňských tržeb. Nejlepší výsledek je pak kolem šedesáti procent,“ líčí Gremlica.

Pokud podle něj nepřijde adekvátní pomoc nebo nebudou „obzvláště milosrdní“ pronajímatelé prostor pro jeho provozovny, část z nich příští měsíce určitě nepřežije.

„Dosavadní pomoc od státu i města pro nás byla s výjimkou programu Covid nájem nedostupná. Žádali jsme marně i o Prahou a státem garantované výhodné úvěry, u nichž je veřejným tajemstvím, že komerční banky při posuzování žadatelů rovnou škrtaly ty z pohostinství,“ tvrdí Petr Gremlica, kterého zklamal i program Antivirus.

„Z dvacítky zaměstnanců jedné z mých firem skončili dva, a tím pádem jsme byli ze hry venku, protože v pravidlech byl maximální podíl ukončených úvazků deset procent. My jsme ale ty dva lidi ani nepropustili. Odešli dobrovolně, protože v našem odvětví neviděli perspektivu,“ dodává.