O zkušenosti s prvním „lockdownem“ se podělil už začátkem dubna. „Ztráty máme obrovské. A enormní budou i náklady na nový start. Třeba jen nákup nových potravin pro hotelovou restauraci před jejím otevřením půjde do stovek tisíc korun. Podle mě má nějak pomoct stát ve formě dotací. Samozřejmě rozumně, aby se to nezneužívalo,“ řekl tehdy Stára Pražskému deníku.

Hoteliér tehdy propustil víc než dvacítku zaměstnanců s příslibem, že jakmile se vrátí poměry do normálu, zase je všechny přijme. Což také dodržel. Po nedávném opětovném zavření restaurací a omezení provozu hotelů pouze na služební cesty už však zvolil jiný postup. „Na jaře nebylo první dva týdny jasné, jestli bude vláda vůbec nějak náš sektor kompenzovat. Panovala velká nejistota, a proto jsme se raději dohodli s personálem, že půjdou na pracovní úřad. Teď už naproti tomu víme, že pro splnění podmínek programu Antivirus je třeba zaměstnance ‚podržet‘,“ komentoval aktuálně změny oproti době před půl rokem Richard Stára.

V nejbližší době by k němu měla dorazit vůbec první pomoc od státu v rámci programu Covid ubytování za „první vlnu“. Sazba kompenzace činí 300 korun za pokoj a den během období, po které ubytovací služby nemohly fungovat. To trvalo na jaře 72 dnů. Podmínkou je i to, že hotel musí fungovat nejméně půl roku po konci vládních omezení.

Provoz Chvalské Tvrze teď vypadá v reálu tak, že hosté „na služební cestě“ obsadí maximálně dva pokoje z třiadvaceti a v některých dnech je hotel úplně prázdný. Zaměstnanci jsou doma a hosty na recepci obslouží sám Stára, který se s manželkou postará i o úklid pokojů a snídaně. „Zvažovali jsme, jestli nechat v provozu hotelovou restauraci, ale vzhledem k obsazenosti je už jasné, že by se to nevyplatilo. A podobně to vidím s naší ‚nehotelovou‘ restaurací, která je oblíbená i mezi pracovníky firem z okolí,“ uvedl Stára, který se rozhodl na jaře neotevřít výdejní „okénko“ a brzy ukončil i experiment s rozvozy.

Majitel „táhne“ propady příjmů ze svého

„Zatím to nebudu zkoušet ani teď, ale kdoví, k čemu nás dotlačí vývoj epidemie. Jsme připraveni na případné otevření restaurace v listopadu, ale doufám, že to bude možné aspoň letos. V případě hotelu vidím alespoň částečný návrat k normálu realisticky nejdřív v dubnu,“ odhadl Stára s dovětkem, že podnikatele v jeho branži zásadně trápí dosavadní pomalé tempo výplat státních kompenzací a také neexistence obdoby programu Covid ubytování v případě restaurací.

Stára zatím „táhne“ letošní propady příjmů z vlastních rezerv, které operativně „vyztužil“ prodejem pozemku. Pohostinství se podle něj dokáže znovu „nastartovat“ poměrně rychle, jak dokládá slušný srpen a září, kdy se restaurace Sezóna dostala na čtyři pětiny tržeb v meziročním srovnání. Situace pražských hotelů je prý o poznání vážnější. „Pokud jde o turisty, tak tuzemští v létě nemají o Prahu moc zájem a zahraniční začala koncem léta odrazovat zhoršující se epidemická situace. A na služebních cestách se bude teď šetřit dlouhodobě. Je to z hlediska firem pochopitelné, ale pro hotelový byznys velmi špatné,“ dodal podnikatel.

Jeho pohled na přístup státu k pomoci celému sektoru sdílí i prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek. „V případě programu Covid ubytování teprve teď začínají výplaty za jaro. Žádáme co nejrychlejší restart i pro podzimní období a urychlení výplat. Údaje jsou známé a systém by už měl fungovat,“ poznamenal Stárek. Asociace byla proti „salámové metodě“ omezování hotelových provozů. „Rozumnější cestou podle nás bylo úplné zavření a pohotové kompenzace. Během října byla stejně kvůli ostatním restrikcím průměrná obsazenost hotelů do čtyř procent, což nedává ekonomický smysl,“ upozornil Stárek.

Kompenzace i za zrušení fitness či bazénů

Asociace dále připomíná, že většina ubytovacích zařízení byla od počátku opatření zasažena také zákazem provozu fitness, wellness, konferenčních služeb a provozu bazénů. Proto je podle ní nezbytné, aby měli provozovatelé hotelů a penzionů možnost čerpat na tyto konkrétní služby podporu stejně jako samostatná zařízení, která stát bude kompenzovat záchrannými dotačními programy. Klíčové je pro zástupce odvětví i diskutované zavedení moratoria na splátky úvěrů, které by prý mělo být obnoveno jako v předchozím období koronavirové krize, minimálně pro postižené obory.

„Vítáme dosud konstruktivní jednání s vicepremiérem Karlem Havlíčkem o možnostech podpory podnikatelů a věříme, že společně dojdeme k uspokojivým výsledkům. Co se týká omezení ubytovacích služeb, rozhodnutí podporujeme za předpokladu, že stát všem zasaženým podnikatelům adekvátně pomůže. Cestovní ruch odvádí do státního rozpočtu ročně 300 miliard korun, takže v době, kdy je na kolenou, je zcela legitimní, aby část prostředků získaly tyto daňové subjekty zpět a měly tak šanci zachránit pracovní místa a udržet své podniky,“ apeloval Stárek, který současně vyzval poskytovatele ubytovacích a stravovacích služeb, aby přijatá nařízení důsledně dodržovali a přispěli tak k rychlému řešení krizové situace.