Nedostatek nových bytů v Praze zvedl jejich cenu meziročně o 19 procent. Podle společných statistik společností Trigemy, Skanska Reality a Central Group dnes stojí průměrný byt v Praze 4,8 milionu korun, což činí 69 500 Kč za metr čtvereční.
„Celý trh se postupně posouvá do velké krize. Úřady v celém hlavním městě za devět měsíců vydaly stavební povolení jen pro 862 nových bytů v bytových domech, developeři jich za stejnou dobu prodali jen 4800. Pokud by úřady postupovaly obdobným tempem do konce roku, klesl by počet povolení na 1200 bytů, což by bylo nejméně za posledních deset let. Od zahájení prací na projektu přes získání všech povolení, výstavbu až po kolaudaci to nyní trvá v průměru deset let," uvedl Kunovský.
Nabídka nových bytů ke konci září klesla
Dále řekl, že negativní důsledky současné situace již nyní pociťují zájemci o nové bydlení, jehož dostupnost se během posledního roku skokově zhoršila. Podle poradenské společnosti KPMG dnes vynaloží průměrný Pražan za nový byt veškeré své příjmy za 11,5 roku. To je vůbec nejdelší doba z okolních evropských metropolí. Například v Bratislavě je to 8,9 roku, v Budapešti 8,8 roku, ve Varšavě 6,4 roku.
Nabídka nových bytů podle Trigemy, Skanska Reality a Central Group ke konci září meziročně klesla o 22 procent na rekordně nízkých 4300 bytů. Vzhledem k celkovému zvýšení cenové hladiny navíc spadají téměř tři čtvrtiny nabízených bytů do nejvyššího cenového segmentu nad 60.000 korun za metr čtvereční.
Developeři v Praze mají v přípavě necelých 500 projektů
„Pro velkou část domácností tak nejsou cenově dostupné. Reálná nabídka bytů dosažitelných pro běžné domácnosti tak činí jen asi 1200 bytů," doplnil Kunovský.
Podle databáze Central Group mají developeři v Praze v přípravě necelých 500 projektů se zhruba 72 tisíc byty. Z nich se ale podle Kunovského dostane na trh v příštích pěti letech v nejlepším případě kolem 23 500 nových bytů. Nejvíce by jich mohlo být v Praze 5 (asi 5000), Praze 9 a Praze 8.
Pro dosažení změny je potřeba politická podpora
Podle Kunovského je nutné zjednodušit a zkrátit povolovací proces. Za ideální považuje stav, kdy by úředníci na stavebních úřadech kvůli nestrannosti a sjednocení metodiky personálně podléhali státu, nejlépe ministerstvu pro místní rozvoj, a nikoliv samosprávě.
„Pro dosažení změny je ale potřeba politická podpora, úprava legislativy a změna přístupu ze strany úřadů. Snaha pražské primátorky Adriany Krnáčové (ANO) o řešení situace a její podpora pozitivnímu rozvoji je zásadně brzděna některými extremistickými členy Strany zelených, která má v gesci územní rozvoj Prahy," dodal Kunovský.
Čtěte také: Sto tisíc nových Pražanů? Místo je