Mezinárodní přihlášky podle Smlouvy o patentové spolupráci přinášejí ochranu téměř ve 150 státech. Srovnatelně velké vyspělé země jich předloni získaly od 1220 (Belgie) či 3720 (Švédsko) po 4365 (Švýcarsko), Česko ale jen necelé dvě stovky.

S vynálezy na úřady nechodí jen potrhlí podivíni. Ty úspěšné jsou dílem výzkumných týmů za cenu vysokých nákladů.

O hmotný majetek firmy pečují. „Málo si však uvědomují, že chytrým využíváním průmyslových práv by si při stejných nákladech mohly vydělat několikanásobně více,“ řekl Deníku předseda Úřadu průmyslového vlastnictví Josef Kratochvíl. Až 80 procent jejich majetku přitom představují právě nehmotná aktiva jako výrobní postupy či receptury.

„Mnoho firem, zejména malých a středních, není natolik ekonomicky silných, aby si svá práva hájily, proto patenty ani nevyužívají,“ potvrzuje Eduard Palíšek z představenstva Svazu průmyslu a dopravy. „Důvodem může být charakter dnešních inovací, z nichž značná část se přesunuje do oblasti služeb a softwarových řešení, které jsou nepatentovatelné,“ míní Kratochvíl.

„Firmy nedokážou začlenit do svého majetku hodnotu patentů, užitných vzorů nebo například ochranných známek,“ konstatoval šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. „Majitelé inkasují méně prostředků při prodeji podniků, start-up projekty přicházejí o investory a firmy si zhoršují pozici při financování,“ míní.

Patenty.

Ochranu průmyslového vlastnictví podporuje stát prostřednictvím operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Na rozvoj výzkumných center a komerční využití jejich výsledků půjde celkem 37 miliard korun. „Ve srovnání s EU jsme, co se týká výše podpory ve vztahu k HDP, na desátém místě – nejlépe z nových zemí EU,“ řekl Deníku Havlíček. „Na Německo nebo severské země ale ztrácíme třetinu,“ konstatoval.

Na vládní úrovni se vědou, výzkumem a inovacemi zabýval místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Vláda Andreje Babiše (ANO) tento post zrušila. Slova jako „patent“ v jejím programovém prohlášení nenajdeme.

Myslete na ochranu

Ohledně přihlášených patentů Češi zaostávají i za svými předchůdci z minulého století. V roce 1930 přihlásili téměř čtyři tisíce národních patentů, v roce 2016 jich bylo pouhých 792.

„Firmy by měly posoudit komerční potenciál technického řešení a ochranu svěřit do povolaných rukou  patentových zástupců,“ konstatoval Kratochvíl. Ochrana patentů by mohla být jejich plusem, stejně jako průmyslová tradice, kvalitní technické vzdělání i dobrá vědecká a výzkumná infrastruktura.

„Šance tedy jde napříč obory. S pomocí patentového systému můžeme světové špičce záhy směle konkurovat,“ míní Kratochvíl. „Bylo by dobré, aby i vysoké školy zapracovaly téma patentové ochrany do svých studijních programů,“ dodal Palíšek.