Ti vystavili stopku projektu Bytový dům Kamýk kvůli tomu, že chystané věže o 18 a 15 nadzemních podlažích značně převyšovaly okolní domy a neodpovídaly územnímu plánu. „Ministryně po prošetření podnětu rozkladovou komisí dospěla k závěru, že ministerstvo postupovalo v souladu s právními předpisy,“ sdělil mluvčí resortu Vilém Frček. 

Proti byla radnice i sdružení

Ministerští úředníci přitom svým verdiktem zvrátili závazné stanovisko magistrátního odboru územního rozvoje z listopadu 2018. „V dané lokalitě se nenachází jiná budova s 18 nadzemními podlažími a toto negativní působení hmoty novostavby na okolní zástavbu nelze připustit,“ uvedl v létě resort místního rozvoje.

Proti záměru bojovala místní sdružení a také radnice Prahy 12 v čele s místostarostkou Evou Tylovou (Piráti, dříve Zelení): „Definitivně se potvrdil náš názor, že stavba dvou věží neplní podmínky pro stabilizované území, ve kterém je možné pouze dotvoření stávající urbanistické zástavby a není možná rozsáhlá stavební činnost.“ Trigema se omezila na konstatování, že nezbývá než respektovat platné právní předpisy.

Možný precedent

Pražský radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu/TOP 09) označil případ za precedent, který může ovlivnit další dostavbu pražských sídlišť. Řada z nich totiž zůstala v minulém století nedostavěná nebo se v nich nacházejí proluky, které lákají investory a developery.

Se zahuštěním sídlišť na mnoha místech počítá i návrh Metropolitního plánu. Otázkou však je, jak rozsáhlou výstavbu, především co se týká výšky objektů, v těchto lokalitách povolit.