Na rohové parcele, kde se dnes kříží Václavské náměstí a Krakovská ulice, kdysi stál barokní dům U Nigrínů. Nacházel se tu vyhlášený restaurant Šramota s kavárnou, kde rád sedával nad notovými osnovami skladatel Antonín Dvořák. V roce 1913 ho nahradila secesní stavba. Kavárna zůstala, jen se přestěhovala o patro výše a novými váženými hosty byli prezidenti Masaryk a později Hácha. V roce 1945 padl dům za oběť německému náletu během Pražského povstání. Prázdná parcela byla zestátněna a právě tehdy se začala psát historie Domu módy.

Architekt měl volnou ruku

Moderní, neofunkcionalistická budova vznikla podle návrhu architekta Josefa Hrubého, mj. autora Bílé labutě na Poříčí, v letech 1954 až 1956. Ten využil chvilkové uvolněné atmosféry po smrti soudruha Stalina a dovolil si jednoduchou, spíše meziválečnou dobu připomínající avantgardu.

Kino Aero na pražském Žižkově.
Kino Aero: za nacismu vzkvétalo, socialismus ho udolal

Poplatnost novému režimu prozrazuje akorát velký reliéf s tematikou výroby látek a obchodu nad vstupem. Zářivé prosklené výklady přitahovaly pozornost už z dálky a slavnostnímu otevření 8. července 1956 přihlížely celé davy. Obchodní dům se měl stát výkladní skříní módního odvětví nového režimu a nahradit vyhlášené prvorepublikové salóny.

Jen pro zvané

Sortiment byl opravdu široký, našli byste tu luxusní oděvy včetně plesových šatů a kostýmků, obleků, kabelek, pletenin, bižuterie a později i bot. Na střeše se jen pro pozvanou klientelu konaly módní přehlídky s bohatými rauty. Jednou z modelek bývala svého času i režisérka Věra Chytilová.

U zavěšenýho kafe v Loretánské ulici na Hradčanech.
U zavěšenýho kafe: jméno mu dal dobrý skutek

Do Domu módy, prvního poválečného obchodního domu, chodili nakupovat hlavně movitější zákazníci, často komunističtí pohlaváři a jejich příbuzenstvo. Dlouhá léta neměl konkurenci, což změnilo až otevření Kotvy a Máje v 70. letech. I v současné době zde převažuje textilní sortiment, i když Dům módy již jen stěží konkuruje moderním obchodním střediskům.