V Praze přibyla další vysoká škola, na které se dá studovat plně online. Unicorn University o akreditaci nového typu výuky požádala již v roce 2019. Od ministerstva školství ji získala pro tuto plně distanční formu studia v prosinci 2020. Studium o délce 3,5 roku spustila hned, jakmile to bylo možné.

Své první vysokoškolské dny zažil i Petr Šmíd, který pracuje jako technik na ropné plošině v Norsku, kde tráví vždy několik týdnů, a nemohl by se proto účastnit večerních nebo víkendových seminářů, běžných u dálkového studia. „Plně distanční výuka je pro mě jedinou možností. Studijní plán je prakticky zaměřený a odpovídá mým potřebám,“ říká Šmíd.

Podle ředitele univerzity Marka Beránka je učení postaveno na samostudiu. „Určité skupině lidí osobní kontakt chybí a snášejí jeho absenci hůře. Ale pro někoho je to jediná možnost, jak získat vzdělání,“ líčí Beránek. Online ke stažení a prohlížení jsou knihy, podcasty a videa, která si studenti mohou pouštět kdykoli i mimo rozvrh. Ten si ostatně skládají v podstatě sami, aby vyhovoval jejich časovým možnostem. Online setkání probíhají na Microsoft Teams, kde je kromě videokonferencí možné také chatovat s učiteli a spolužáky.

Hodnocení probíhá kombinací ústní zkoušky, testů, neméně důležitá je i aktivita během semestru. „Od druhého ročníku studenti pracují na týmovém projektu s milníky. Pro testy jsou vypsány termíny určené na daný čas. V tu chvíli snímáme i co mají studenti na ploše, před zkouškou musejí na kameru ukázat celou svou místnost a ověřit identitu,“ vysvětluje Beránek.

Unicorn University by chtěly s výukou „expandovat“ do zahraničí. Školné se zde platí 40 tisíc korun na rok, což může být pro studenty z ciziny velmi lákavé. Za projektem stojí miliardář Vladimír Kovář, který zde také vyučuje jako odborný garant.

Zákon z roku 1998

Distanční forma není v českém vysokém školství nový prvkem. Opírá se o zákon o vysokých školách z roku 1998 a v různé míře ji využívá řada subjektů. Jako první udělily úřady akreditaci ostravské univerzitě pro bakalářský studijní program Aplikovaná informatika.

„Podmínkou pro akreditaci distanční formy je zabezpečení výuky tak, aby měl student vytvořené předpoklady pro získání stejných znalostí jako v případě prezenční výuky. Znamená to nejen technické zázemí, ale i funkční sadu opor, které studentovi usnadní samostudium,“ líčí mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Podle didaktičky Lucie Rohlíkové, která působí v Ústavu celoživotního vzdělávání Západočeské univerzity v Plzni, nabízí distanční vzdělávání obrovský potenciál těm, kteří by jinak studovat nemohli. „Není to otázka oborů, distančně lze studovat v podstatě všechny. Jen je potřeba vhodně a u každého oboru trochu jinak řešit praktické předměty. Součástí distančního vzdělávání mimo období epidemie vždy bývají i prezenční setkání, praktická cvičení v laboratořích na pobočkách vysoké školy,“ soudí Rohlíková.

Vhodnost distančního vzdělávání je prý potřeba zvažovat spíše u konkrétního studenta, „aby měl motivaci a houževnatost dlouhodobě se připravovat bez docházky do vzdělávací instituce“.

Názory se různí

Plně online se dá studovat i na jiných školách v metropoli. „Univerzita Karlova má několik studijních programů pro distanční formu vzdělávání. Jejich nabídka se rozšiřuje za velmi přísného zabezpečení a sledování jejich kvality,“ prozrazuje prorektorka Radka Wildová s dovětkem, že chce plně distanční výuku dále rozvíjet. Studovat distančně lze v sedmi bakalářských či magisterských oborech. „Neznamená to, že musí probíhat výuka bez jakékoli interakce,“ zdůrazňuje.

Na Vysoké škole ekonomické (VŠE) se o tomto typu studia pouze diskutuje. „V dohledné době se žádný takový program nechystá. VŠE chce i nadále nabízet vyučovaní zejména prezenční formou,“ popisuje mluvčí ekonomické univerzity Martina Mlynářová.

Podobně je na tom Česká zemědělská univerzita (ČZU). Podle jejího prorektora Jiřího Remeše bude plně distanční forma studia spíše okrajová. „Významnou součástí je praktická a laboratorní výuka, kterou není možné plnohodnotně nahradit distančně,“ argumentuje Remeš.

Za relativně vhodné studijní programy pro plně distanční výuku označí teoreticky zaměřené programy „Aktuální je spíše debata, v jaké míře mohou být uplatněny distanční prvky v prezenčních či kombinovaných studijních programech.“