"Takzvaná Jarní výzva vychází ze zahraniční metody stodenní výzvy, kdy si města stanoví velmi ambiciózní, ale proveditelný cíl, na jehož dosažení se pracují sto dní. Naše výzvy vždy obsahují i systémový prvek. Čtyři města se navzájem v tomto úsilí podporují, objevuje se i zdravá soutěživost. Je to na velmi dobré cestě," uvedl ředitel platformy Vít Lesák.
Dvě rodiny se už přestěhovaly
Města si stanovila spolu s neziskovými organizacemi svůj cíl v listopadu. Benešov chce do jara zavést bydlení s podporou sociálních pracovníků. Liberec chce umístit sedm klientů do bytů díky projektu Housing first neboli Nejdřív bydlení. Brno plánuje získat deset nových bytů pro podporované bydlení, devět z nich už má. Praha 7 si předsevzala, že do jara žádné rodiny s trvalým pobytem v této městské části nebudou žít na ubytovnách. Dvě rodiny se už přestěhovaly do bytu a třetí do azylového domu.
Praha 7 má tak svůj cíl v podstatě splněn už teď. Radnici se podle radního pro sociální oblast Jakuba Hurrleho totiž podařilo najít jenom zmíněné tři rodiny v tíživé situaci, kterým už bydlení zajistila. Řadě dalších se podle radního podařilo najít bydlení v minulých letech.
Česku chybí zákon o sociálním bydlení
Městská část se také snaží spolupracovat například s úřadem práce, aby identifikovala další rodiny, o kterých zatím neví. Bytů má radnice prozatím dostatek, protože postupně rekonstruuje prázdné a zchátralé jednotky. "Dlouhodobě nevím, jestli to bude stačit," řekl radní ČTK.
Podle platformy snížení počtu lidí v nejistém bydlení či bez domova brzdí to, že Česko dosud nemá zákon o sociálním bydlení. Vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi ve svém programovém prohlášení slíbila, že normu nachystá. Má ji vypracovat ministerstvo pro místní rozvoj. Kabinet bez důvěry v programu uvádí, že připraví "moderní zákon o pomoci lidem v bytové nouzi" a bude usilovat o dostupné nájemní bydlení "pro všechny cílové skupiny".
Výhrady měla opozice
Zákon o sociálním bydlení slibovala už minulá vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Na normě pracovalo ministerstvo práce, několikrát ji přepisovalo. Do Sněmovny se předloha dostala až krátce před koncem volebního období, takže ji resort nestihl prosadit. Brzdou byly rozdílné představy o sociálním bydlení, a to hlavně v tehdejší koalici ČSSD, ANO a lidovců. Výhrady měla ale i opozice.
Z výzkumu, který si v minulém volebním období nechalo vypracovat ministerstvo práce, města v Česku k řešení situace lidí bez domova používají nejčastěji sociální práci. Výstavbu či rekonstrukce bytů a poskytování levnějšího bydlení volí naopak nejméně. Do výzkumu se zapojilo 221 z 227 obcí s rozšířenou působností a pražských obvodů.
Počet lidí bez domova
Podle výsledků výzkumu bez střechy nad hlavou, v ubytovnách či azylových domech bylo 68.500 osob. Dalších 119.000 lidí žilo v provizorním bydlení, neobyvatelných a přelidněných bytech, u přátel nebo jim hrozilo vystěhování. Na tisícovku obyvatel tak připadalo zhruba 12 osob s ohroženým bydlením. V Karlovarském kraji jich bylo téměř 33, v Královéhradeckém kraji čtyři. Nejvíc lidí, jimž hrozila ztráta bytu či žili v nevhodných podmínkách, bylo v Moravskoslezském kraji. Sociální pracovníci jich tam odhadli 28.000. Následoval Ústecký kraj se 14.000 lidmi. Naopak na konci žebříčku byl Královéhradecký kraj s 2000 lidí v bytové tísni.