ON-LINE reportáž ke koronaviru najdete ZDE.

Bývalý ministr financí, předseda vlády i Poslanecké sněmovny, prezident a profesor v oboru financí Klaus se netají negativním postojem vůči opatřením a panice okolo covid-19. Například v nedělním pořadu Partie na CNN Prima News snad poprvé použil termín z jeho typického slovníku – „kovidismus“. Hovořil také o „expertokracii“ i nedůvěryhodnosti vládního PES a souvisejícího reprodukčního čísla R.

Podle Klause je totiž Blatného systém „součtem několika arbitrárně vybraných ukazatelů“. V komentáři, který zveřejnil minulé úterý zpravodajský portál iDNES.cz a který sdílel na webu Institut Václava Klause, se exprezident pozastavuje nad kvalitou vstupních dat.

„Index PES (mající hodnoty od 0 do 100) sečítá hrušky s jablky. To sice je nadsázka, ale zároveň je to velmi přesný popis používané metody,“ uvedl Klaus v narážce na to, že celkové skóre se počítá z údajů v procentech a tisících, což přímo nejde. „Opakuji znovu, že nejde o nezávazná experimentální cvičení epidemiologů či na ně napojených statistiků. Jde o klíčové parametry pro rozhodování vlády o našich životech.“

Když Babišova vláda v pondělí národu na tiskové konferenci oznamovala další zpřísnění opatření proti šíření virózy covid-19, ministr zdravotnictví řekl, že PES se „stal obětí svého vlastního úspěchu“ a že pokud by se k metodě PCR připočítaly i antigenní testy, bylo by Česko nyní ve čtvrtém stupni teprve tři dny – a ne už od 6. prosince.

Nevhodná interpretace může mít závazné ekonomické dopady

I když mohl být původní Blatného záměr, tedy aby se veřejnost vyznala ve vládních rozhodnutích v koronavirové době, sebelepší, po necelých dvou měsících fungování je mnoha lidem spíše pro smích. Lze spekulovat, nakolik je PES „týrán“ politiky, avšak očekává se, že index rizika coby nejsledovanější statistický ukazatel ovlivňující všechny obyvatele bude co nejpřesněji sloužit svému účelu. Ale jak je to ve skutečnosti?

Datově-analytická agentura MODE research působící při Katedře statistiky a pravděpodobnosti Fakulty informatiky a statistiky VŠE proto zpracovala analýzu vlastností zmíněného indexu rizika.

„Pouhá hodnota indexu rizika by neměla sloužit jako klíčový nástroj řešení epidemické situace. Nevhodná interpretace jeho vývoje v čase může mít, s ohledem na vlastnosti vyplývající z konstrukce indexu, dlouhodobé a závažné ekonomické dopady,“ uvedl vedoucí analytického týmu Tomáš Karel. 

Kvůli tomu, že výzkum probíhal od konce října po dobu jednoho měsíce a pokrývá tak jen část šíření koronaviru v populaci, upozorňují autoři na „jistou míru opatrnosti“. Karel a spol. však svými závěry poukazují na problematické části protiepidemického systému a varují před tím, aby byl PES brán řešením infekční nemoci covid-19 místo skutečných věcí, které mohou opravdu přinést změnu, jako vakcinace či masivní testování.

Reprodukční číslo R neznáme

Bez toho bude kolísat skóre PES podle zpřísnění či uvolnění pravidel, která nastavuje Babišův vládní kabinet. Odborníci z VŠE v této souvislosti píší o vysoké míře závislosti mezi počtem provedených testů a hodnotou indexu rizika. „Hodnota indexu rizika může výrazně vzrůst pouze samotným zvýšením počtu prováděných testů,“ uvedl vysokoškolský pedagog, kickboxer a podnikatel Karel.

Statistici z pražské ekonomické univerzity dodávájí, že právě proto skóre PES může v krátké době vykazovat výrazné skokové nárůsty i poklesy. „Vývoj indikátoru rizika nemusí z těchto důvodů pro veřejnost představovat optimální vodítko, na jehož základě lze provádět ekonomická rozhodnutí. To pak může vést k systému řízení brzda – plyn,“ upozornil Karel.

Tvůrci analýzy v souladu s Klausovými námitkami rovněž tvrdí, že „index kombinuje různé transformace dat, které mohou nést rozdílnou informaci“ a s odkazem na článek Karla Helmana z VŠE na Technetu také kritizují „zjednodušený odhad reprodukčního čísla“. Reprodukční číslo R (jeden z ukazatelů, jak se obecně šíří epidemie, udávající počet osob, které nakazí jeden pacient) podle statistických expertů neznáme, protože nikdy nebudeme „znát“ všechny nakažené. Hodnotu reprodukčního čísla navíc také ovlivňuje počet provedených testů i schopnost hygienických stanic „vytrasovat“ kontakty pozitivně testovaných na přítomnost viru SARS-CoV-2.

„Každý návrh takovéto protiepidemické strategie s významnými ekonomickými a společenskými dopady by měl projít širokou odbornou debatou a dostatečným recenzním řízením s veřejně dostupnými výsledky,“ uzavírá Tomáš Karel kritiku PES, z něhož se stal v očích mnoha (nejen) expertů spíš kočkoPES…