„Bílá labuť, to je více než obchodní palác – je to chrám práce, zboží a lidí, v němž každodenní prodávání byste měli zahájiti hrou na varhany,“ psal dobový tisk o otevření obchodního domu v centru hlavního města. Do Prahy se sjížděli lidé z celé republiky. „Ačkoliv všude řádila druhá světová válka v Praze u Bílé labutě to vypadalo, že se nic neděje. Lidé obdivovali nový obchodní dům, kde se dalo sehnat prakticky cokoliv,“ vzpomíná oficiální facebooková stránka obchodního domu.

V roce 1939 se Bílá labuť chlubila slogany „Obchodní palác světové úrovně“ nebo „Kdykoli do Prahy, vždy do Bílé labutě“. Původně zde stály sladovnické domy, jednomu z nich se už v polovině 17. století začalo říkat U Bílé labuti. Byl zde zájezdní hostinec, kino pro invalidy či pražský kabaret.

První eskalátory v interiéru

Na počátku třicátých let minulého století si dům koupil podnikatel Jaroslav Brouk, podle vítězného návrhu architektů Josefa Kitricha a Josefa Hrubého vznikl funkcionalistický obchodní dům, společnost Brouk a Babka se tak mohla přestěhovat z Letné do nové moderní stavby. Jeho nejznámější symbol - neonové logo bílé labutě s černým zobákem otáčející se okolo vlastní osy na věži paláce - poutá pozornost stále.

V době obřích nákupních center (vždyť třeba Palladium sídlí nedaleko) mohou působit oslavná přirovnání poněkud úsměvně. Ale tehdy oplývala Bílá labuť mnoha nevídanými novinkami. Fungoval zde samoobslužný prodej či rozvážková služba. „Americké eskalátory“ byly teprve druhé jezdící schody v Praze - první fungovaly na místě lanové dráhy na Letenskou pláň, avšak byly dřevěné. Labutí eskalátory zůstaly na dalších třicet let jediné v interiéru.

Potrubní pošta do ústřední pokladny

OD Bílá labuť
Rok otevření: 1939
Délka výstavby: 25 měsíců
Počet pater: 12
Počet výtahů: 5
Kapacita výtahů a pojízdných schodů: 4000 osob za hodinu
Plocha výkladů: 600 metrů čtverečních
Váha ocelovo-skleněné konstrukce průčelí: 35 tun
Hloubka paláce: 70 metrů
Největší šířka: 44 metrů

Vůbec poprvé v celé Evropě disponoval pražský obchodní dům pneumatickými pokladnami, speciální potrubí mezi jednotlivými odděleními posílalo peníze i doklady do ústřední pokladny v pátém patře. „Hlavní průčelí paláce tvořilo obrovské okno o rozměrech třicet krát osmnáct metrů, zasklené neprůhledným stříbrošedým izolačním sklem, složené ze dvou tabulí čirého skla a výplně ze skelné vaty. V celém obchodním domě bylo navíc podlahové vytápění a klimatizace,“ popisuje web ČT24.

Denní návštěvnost se svého času pohybovala okolo třiceti tisíc lidí. Bíla labuť přečkala protektorátní období a i po nástupu komunistické totality se stále těšila velké oblibě. Až v normalizačních sedmdesátých letech ji sebraly výsadní postavení obchodní domy Kotva a Máj.

Na Poříčí má být městský bulvár

Od 18. března 1939 do 15. srpna 1990 prošlo obchodním domem čtyři sta milionů lidí. Po pádu režimu však Bílá labuť postupně skomírá, neony poblikávají, některé chodby zejí prázdnotou a zákazníci se nehrnou tak jako kdysi. Na začátku tisíciletí dům využívali zahraniční studenti, protože Bílá labuť nabízela jako jedna z prvních internetové volání do ciziny. „Studoval jsem tady na univerzitě tři roky a do labutě jsem chodil každý týden volat domů rodičům,“ vzpomínal před několika lety pro Pražský deník bývalý student Odhi, který pochází z Guineje a levné spojení s domovem taky využíval.

V listopadu 2017 se vlastník budovy, společnost Transakta, radovali na sociální síti, že po zdolání byrokratických překážek má schválenou rekonstrukci. „Doufáme, že znovu oprášíme lesk zašlé slávy a Bílá labuť získá zpět svou slávu,“ uvedla firma. Projekt vytvořila společnost Tak Architects.

„Projekt konverze hospodářského dvora obchodního domu přináší vytvoření nové obchodní pasáže mezi ulicí Na Poříčí a Petrskou čtvrtí, z manipulačního zásobovacího dvora se tak nově stává veřejný resp. poloveřejný prostor s osou navazující na pasáž v historické budově Archa propojující ulici Na Poříčí a oblast kolem Masarykova nádraží,“ představují architektonickou studii její autoři. Plán počítá s tím, že na rušném místě vznikne městský bulvár vedoucí na Těšnov.