Cílem workshopu, který Central Group vyhlásila loni na podzim, bylo vytvoření rezidenčního komplexu o 1200 až 1300 bytech s komerčními prostory na nároží ulic Olšanská a Jana Želivského ve třetí městské části.

Porota, v níž zasedli architekti Josef Pleskot, Zdeněk Fránek a David Vávra, dále autor návrhu Metropolitního plánu Roman Koucký a developer Dušan Kunovský, vybrala ve dvoukolovém klání šest finalistů soutěže.

Vítězem se nakonec stala v Londýně žijící Jiřičná se svým pražským ateliérem AI Design. Na návrhu se podílela i britská architektonicko-inženýrská společnost ARUP, která navrhovala řadu komplikovaných technických řešení včetně dostavby chrámu Sagrada Família v Barceloně nebo opery v Sydney.

Výška může gradovat až do 100 metrů

Tři bílé kruhové věže s rozvlněnými balkony s ohýbaným sklem jsou originálním řešením, na kterém se podle majitele společnosti Central Group Kunovského porota jasně shodla. „Pro tuto lokalitu jsme původně počítali s méně finančně a technicky náročným projektem. Ale vysoká architektonická kvalita a unikátnost návrhu celou porotu i mě osobně přesvědčily,“ vysvětlil Kunovský.

Central Group v první fázi soutěže zvažoval, že stanoví maximální výškovou hladinu 78 metrů. Mezi porotci však záhy převládl názor, že u některých věží může výstavba gradovat až do 100 metrů. Stávající Ústřední telekomunikační budova na pozemku má v nejvyšším bodě i s anténou 96 metrů. Každopádně realizaci projektu bude muset předcházet změna územního plánu. I navrhovaný Metropolitní plán totiž v lokalitě zatím počítá s nejvýše 20 podlažími.

Fujimotův návrh byl na Prahu moc extravagantní

Proti záměru už se ozývají první hlasy. Podle Klubu za starou Prahu nejde o architektonicky a urbanisticky promyšlené řešení, ale spíše o líbivý koncept efektně designových výškových staveb. Zda bude veřejnost záměru nakloněna, nedokáže odhadnout ani předseda poroty Fránek: „Veřejné mínění je nevyzpytatelné. Návrh Evy Jiřičné je v podstatě jediný, který mohl veřejným míněním pohnout směrem k realizaci.“

Velkým adeptem na vítězství byl také návrh Iana Ritchieho. „Duchem je nejblíže atmosféře lokality. Díky dominantám ale přenášel syrovost do panoramatu. V tom byl vítězný návrh žensky rafinovanější, svým působením na city, a hlavně na city laické veřejnosti,“ popsal Fránek.

Naopak záměr japonské hvězdy současné architektury Suoa Fujimota byl na Prahu až moc extravagantní. „My nejsme takoví revolucionáři jako Francouzi, kteří chystají řadu Fujimotových staveb. Jeho návrh byl hodně investičně náročný. Navrhl obrovské hmoty v prostoru, které bych viděl spíš pro nějaké čínské město,“ dodal Fránek.