Naporcovat a výhodně pronajmout třeba skrze platformu Airbnb. To bývala do loňského jara strategie některých majitelů takzvaně investičních bytů. „V důsledku pandemie teď nastala situace, kdy se na trh dostávají nemovitosti, které přestaly vyhovovat původnímu účelu,“ konstatuje Jan Borůvka, generální sekretář Asociace realitních kanceláří České republiky.

Vyber si sám

„Prodej bytu 5+1 a větších, 113 metrů čtverečních,“ tak zní název inzerátu nabízejícího byt v secesním domě v Růžové ulici v Praze 1. Následný popis nemovitosti ale uvádí jinou dispozici, a dokonce ne jednu: „Byt má vysoké stropy a díky tomu je z původní dispozice 3+1 rekonstrukcí předělaný na čtyři bytové jednotky o dispozici 4x 2+kk. Využitím vestavby se obytná plocha navýšila z původních 113m² na cca 210m².“

Realitní makléř v tomto případě nechává na klientovi, jak si nabídku s cenovkou 15 milionů korun sám vyloží, namísto toho, aby uvedl, jak je byt skutečně evidován v katastru nemovitostí.

„Makléři mají v katastru prověřit informace, které jim prodávající sdělí. Pokud realitní kancelář neoznačí předmět prodeje správně, nechová se profesionálně,“ vysvětluje Borůvka.

Z bytu je kapslový hotel

Na Žižkově nabízí další realitní kancelář byt 4+1, přestavěný na „kapslový hotel o kapacitě 20 lůžek“. Jiné byty rovnou realitní kanceláře inzerují v kategorii ubytovací zařízení. To je případ „rozporcovaného“ 78metrového bytu u Václavského náměstí.

„Jednotka“ se podle inzerátu skládá z jídelní a obývací části s kuchyňskou linkou, druhého menšího obývacího pokoje, čtyř oddělených ložnic a dvou koupelen.

Na přestavby bytů na prostory pro krátkodobé ubytování, k němuž dochází také v památkově chráněných budovách, upozorňuje spolek Snesitelné bydlení v centru Prahy: „O nákladné rekonstrukci často nevědí orgány památkové péče ani stavební úřad. Rekonstrukce předělává dispozice bytu a využití místností, zahrnuje vestavbu dalších koupelen a WC. To vede pak k tomu, že nad sousedovou ložnicí v nižším patře se najednou nelegálně objeví WC s turbozáchodem.“