Podle představitelů pražské koalice jsou ale příslušná pravidla vesměs státní správou přehlížena. „Z rozboru jasně vyplývá, že právní regulace nevyžaduje v tomto ohledu změnu zákona, ale že je třeba vykládat v souladu s veřejnými zájmy jak stavební zákon, tak podzákonné předpisy. A klíčovou roli v tom mají právě stavební úřady,“ uvedla radní Hana Kordová Marvanová (Spojené síly, STAN), která se otázkou dlouhodobě zabývá i z pozice šéfky magistrátní komise pro poskytování krátkodobých ubytovacích služeb.

Marvanová a její kolegové zdůrazňují, že mezi bydlením a ubytováním je zásadní odlišnost a pokud je byt užíván za účelem podnikání soustavně a dlouhodobě, tak by měl stavební úřad vyžadovat rekolaudaci. „Rezervy ve vymáhání stávajících pravidel jsou zde podle mě značné. Právní názor, podle kterého lze byt využívat k jinému účelu než k bydlení, jsou vzhledem k masivnímu rozšíření fenoménu krátkodobého ubytování překonané,“ prohlásila Marvanová, která je profesí právnička.

Prohlídky jsou nemožné, namítá ministerstvo

„Problematika stavebního práva je druhá v pořadí témat, se kterými se lidé na náš úřad obracejí. V poslední době v této oblasti přibývá i záležitostí, které se týkají střetu veřejného a soukromého práva ve stavebním řízení. Ten střet se projevuje mimo jiné v souvislosti s platformami typu Airbnb,“ konstatoval ombudsman Stanislav Křeček. Jeho úřad je prý připravený zabývat se případy, kdy existují pochybnosti ohledně postupu stavebních úřadů v souladu se zákonem. „Stavební zákon jasně říká, že stavba musí být využívána k účelu, k jakému byla zkolaudována,“ zopakoval Křeček.

Ombudsman i hlavní město očekávají od MMR, že ke stavebním úřadům „vyšle“ metodický pokyn, který zajistí vymáhání práva. Mluvčí MMR nicméně v reakci na postoj Prahy sdělil, že posouzení legálnosti nabídek hotelového ubytování není v kompetenci stavebních úřadů, protože jde o problematiku úzce související s výkonem podnikatelské činnosti podle živnostenského zákona.

„V případě prostoru, který je užíván jako obydlí, má tento prostor nejvyšší ochranu ke vstupu ze strany stavebního úřadu a to v souladu s čl. 12 Listiny základních práv a svobod a prohlídka takového prostoru může probíhat pouze z hlediska stavebně právního. Stavební úřady nemají zákonné zmocnění posuzovat soukromoprávní tituly k užívání prostoru,“ sdělil Vilém Frček.

„Nikdo po úřednících nechce, aby vstupovali do obydlí. Existence bytů typu Airbnb je většinou evidentní z údajů živnostenského nebo finančního odboru. Ministerstvu jsme zaslali osmnactistránkový rozbor, který by měli pročíst jejich právníci. Na oprávněnosti našich požadavků trváme,“ reagovala Marvanová.

Manažer veřejné politiky na Airbnb pro střední a východní Evropu Vladimír Beroun naznačil, že platforma považuje poukazování na negativní projevy tohoto podnikání za „nevyvážené“. Krátkodobé pronájmy podle něj přinášejí řadu pozitiv i místním komunitám včetně možnosti přivýdělku řadových obyvatel v nejisté době po odeznění pandemie.

„Sdílené ubytování na Airbnb podporuje místní rodiny, českou ekonomiku a pomáhá vytvářet pracovní místa. Ochranu bydlení bereme vážně, a proto předkládáme návrhy na spolupráci s hlavním městem Prahou a pomáháme hostitelům dodržovat pravidla tím, že zobrazujeme licenční čísla. Spustili jsme také linku sousedské podpory, takže se s námi může kdokoli, kdo je znepokojen, spojit. Chceme být dobrými partnery a sousedy všem v Praze a během dalšího vývoje pracovat společně,“ uvedl Beroun.

Nabídek je (zatím) výrazně méně

Podle serveru Airdna.co má největší ubytovací platforma Airbnb momentálně v Praze zhruba pět a půl tisíce „aktivních“ nabídek, tedy s alespoň jednou rezervací za uplynulý měsíc. Jiný server (Inside Airbnb) evidoval těsně před vypuknutím „koronakrize“ téměř trojnásobek těchto nabídek. V obou případech jich představovaly přibližně čtyři pětiny celé byty nebo domy.

Vedení Prahy se nicméně rozhodlo téma otevřít v situaci rozvolňování restrikcí, které otevírá perspektivu masovějšího návratu turistů do města včetně jeho negativních efektů. „Jde nám o zachování sdílené ekonomiky jako takové. Pokud chcete ubytovat turistu u sebe doma, uvařit mu snídani a říct mu něco krásného o našem krásném městě, tak je to určitě žádoucí. Problém nastává ve chvíli, kdy se z bytů stává hotel v činžáku,“ komentoval poslední iniciativu primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Situace byla podle něj vážná před covidem a teď opět hrozí její zhoršení. „Jasně se ukázalo, že odliv turistů vedl k rapidnímu poklesu cen bydlení. Vztah těchto skutečností je naprosto nepochybný,“ prohlásil také Hřib.

Existence zmíněných neoficiálních hotelů v centru Prahy podle radní Marvanové navíc vypuzuje rezidenty i služby pro ně určené, vnáší na trh ubytovacích služeb nekalou konkurenci a představuje i určité bezpečnostní riziko. „Bytové domy mají vůči přiznaným hotelům vzhledem k menšímu počtu přítomných osob mírnější požadavky hygienické, statické nebo protipožární. Když v takovém neoficiálním hotelu vypukne požár, hasiči nemají představu, koho mají zachraňovat,“ upozornila radní Marvanová.

A předseda spolku Snesitelné bydlení v centru Prahy Petr Městecký zmínil ještě jeden aspekt. „Město dotuje rezidentům svoz komunálního odpadu a dává i slevu za využívání vodovodů a kanalizace. Zneužívání těchto slev ze strany řady provozovatelů komerčně využívaných nemovitostí zdražuje tyto služby všem Pražanům,“ poukázal Městecký, podle kterého rozbor kanceláře ombudsmana podpořil dlouhodobé stanovisko spolku, že byt a hotel jsou i z hlediska stavebního práva dvě odlišné entity.

Zmíněná magistrátní komise se snaží „krotit“ ubytovací platformy prostřednictvím čtyřbodového plánu. Tlak na MMR respektive stavební úřady spadá pod jeden z bodů, který volá po respektování stávajících pravidel. Praha už dokázala sněmovnou „protlačit“ povinnost platforem poskytovat úřadům údaje o objednávkách. Zatím bez úspěchu naopak „čeká“ v dolní komoře parlamentu návrh novely živnostenského zákona, poskytující samosprávám možnost regulovat toto byznysové odvětví detailněji na místní úrovni. A konečně novelu občanského zákoníku s posílením práv vlastníků bytů chce pražská koalice poslat do sněmovny až po volbách.