Kolik let se vydělává na byt v metropoli. Infografika.Zdroj: Redakce„Aspoň jednu z nutných podmínek pro získání hypotéky nesplní přibližně třetina žadatelů z Prahy. Byty a domy jsou v hlavním městě dražší a lidé potřebují vyšší hypotéky, na které jim nestačí příjmy. V uplynulých letech rostly ceny nemovitostí vyšším tempem než výdělky,“ vysvětluje horší skóre Pražanů Veronika Hegrová, obchodní ředitelka společnosti hyponamiru.cz. Obecně je pro posouzení žádosti o hypotéku klíčový čistý příjem žadatele a jeho celkové zadlužení.

Další makléřská firma, Golem Finance, dlouhodobě monitoruje dostupnost bydlení prostřednictvím svého Indexu návratnosti bydlení. Ten poměřuje průměrnou cenu bytů a průměrný čistý příjem domácností.

Podle indexu teď musí běžná česká domácnost vynaložit na koupi bytu za 3,56 milionu korun více než sedminásobek svých čistých ročních příjmů. V Praze už index dokonce vystoupal bezmála na dvanáctinásobek. Podle inzertního webu a novin Annonce musí Pražan šetřit na byt 3+1 16 let. A v některých čtvrtích skoro 29 let.

Banky se nyní zdráhají půjčovat vysoké částky zejména lidem, kteří podnikají anebo jsou zaměstnáni v některém z rizikových oborů, jako jsou cestovní ruch, pohostinství či letecká doprava. Ostražitost vůči podnikatelům souvisí i s tím, že se prodloužila možnost podání daňového přiznání za rok 2019, tudíž banky stále vycházejí hlavně z přiznání za roky 2017 a 2018

Naspořte miliony

Ještě před několika lety nebylo výjimkou, že si nové bydlení pořizovaly rodiny jen s jedním příjmem ze zaměstnání, kde žena pobírala pouze rodičovský přípěvek. Dnes mají problém s hypotékou i svobodní a bezdětní. Jak vypočítávají makléři z hyponamiru.cz, prodavač v pražském supermarketu s platem 25 tisíc korun hrubého může o pořízení 60metrového bytu na pražském panelovém sídlišti uvažovat jen tehdy, když má naspořené aspoň dva miliony korun.

Za tuto částku by přitom před osmi lety koupil nejen byt, ale ještě by mu zbylo na kuchyňskou linku a další vybavení. V roce 2012, kdy po minulé finanční krizi dosáhl realitní trh svého dna, se například v Horních Měcholupech prodávaly novostavby i za méně než milion korun. Nejlevnější garsonky v projektu Javorová čtvrť stály 950 tisíc, byty 2+kk se prodávaly za 1,7 milionu a rodinné 4+kk za 3,3 milionu korun. „Ti, kdo si u nás tehdy pořídili 1+kk, dnes za tento byt dostanou na trhu víc než třikrát tolik,“ připomíná Michaela Tomášková, výkonná ředitelka developerské firmy Central Group.