Metropole má v majetku přibližně 14 tisíc hektarů zemědělské půdy. Pražští radní ji nově chtějí rozdělit na malá pětihektarová pole.

Všichni, kdo budou mít zájem na této půdě hospodařit, musí mít ekologický certifikát. Plán minulý týden představil náměstek pro životní prostředí Petr Hlubuček (STAN). Nová pravidla mají platit od vegetační sezony 2021. Tomu, kdo se nebude chtít přizpůsobit, vypoví město smlouvu. Prodávat půdu ale radnice nechce.

Správná, ale drahá cesta

Podle zemědělce Petra Řebíčka je příklon k ekologickému zemědělství správným krokem. Bez podpory města ale nebude možný. Farmáře totiž bude přechod od konvenčního pěstování k tomu šetrnějšímu stát miliony.

„Znamená to vybavit se novou technikou, která se dá využívat pro mechanickou likvidaci plevele, kompletní linku na seno a senáž, dále vybudovat vlastní čističku a sušičku, bez které se v ekologickém zemědělství fungovat nedá,“ vysvětluje Řebíček. Jeho společnost Vin Agro má od magistrátu propachtováno 200 hektarů půdy.

Praha je s ohledem na vysoké HDP vyjmuta z dotačních programů ministerstva zemědělství. „Na ekologické zemědělství v Praze tak nedostanete ani korunu. Farmáři, kteří sousedí s našimi poli a jsou již ve Středočeském kraji již dotace dostanou. Toto nařízení naprosto postrádá logiku, je dle našeho názoru hrubě nespravedlivé,“ říká Řebíček.

Než zemědělec získá ekologický certifikát, musí dva roky hospodařit ekologicky v přechodném režimu a teprve pak může svoje produkty prodávat jako ekologické. „Během těchto dvou zkušebních let ale prodáváte výrobky stále jako z konvenčního zemědělství. Výnosy se vám reálně propadnou o 50 procent,“ upozorňuje Řebíček.

Jak magistrát farmářům pomůže, zatím radní neoznámili. „Město určitě plánuje zemědělce finančně podpořit,“ řekl náměstek Hlubuček s tím, že o výši finanční podpory ještě rozhodnuto nebylo.

Menší pole, více nafty

Rozumný není podle Řebíčka ani nápad zmenšit velké lány na pětihektarová políčka. „Nechceme 100 hektarové pole, ale rozumná výměra je dle našeho názoru někde kolem 20 hektarů. Není možné se vracet o 50 let zpátky,“ myslí si farmář. „Pokud rozdělíte 20 hektarové pole na 4 menší pole po pěti hektarech, tak na těchto čtyřech polích spotřebujete o cca 20 procent více nafty,“ dodává s tím, že časová náročnost se zvýší až o čtvrtinu a přibudou další mzdové náklady.

Podle zemědělce Petra Blažka může být hektarový výnos až o polovinu nižší. „České ekologické zemědělství je jako celek velmi problematické. Produkce skleníkových plynů je na jednotku výkonu mnohem vyšší než u konvenčního zemědělství,“ vysvětluje Blažek. „I když nepoužívá chemii, spotřebuje víc nafty, je nevýkonné a drahé,“ dodává.

Tlak na přechod k ekologickému zemědělství podle něj může omezit celkový objem produkce a vést k růstu cen potravin.

„Asi by bylo fér, kdyby magistrát řekl, že chce na území Prahy lesoparky. Občas nějaká farma jako zoo. Obdobně dotovaná. Mělo by to logiku. Nebylo by v tom tolik nepravd a populismu,“ uzavírá Blažek.