V automobilovém průmyslu se pohybuje přes dvě dekády. Tu uplynulou strávil v čele českého zastoupení japonské společnosti Toyota. „Dá se tu pohodlně cestovat i bez auta,“ říká o Praze muž, který se ve volném čase rád prohání po Šárce na koloběžce.

Žil jste v několika světových metropolích. Co se vám líbí na Praze?
Je to rozmanité město, vybočuje z českého standardu. Posouvá se rychle dopředu, líbí se mi ten posun od konce 90. let k dnešnímu stavu, vzhledem k památkám i logistice. Vždy jsou věci, které lze vylepšit. Prahu vidím jako jedno z nejlepších míst k žití vůbec.

Kdo je Martin Peleška?
Country Director pro značky Toyota a Lexus v Česku se narodil v roce 1974. Automobilovou kariéru začal v roce 1999 ve Ford Motor Company. V letech 2009 až 2012 pracoval v evropské centrále Toyoty v Bruselu. Budoucnost dopravy vidí v hybridech a ve vodíku. Je ženatý a má dvě děti. Jeho hlavní zálibou je rodina, rád také chodí po horách a jezdí na koloběžce.

Jak jste spokojen s pražskou dopravou?
Veřejná doprava, součinnost metra a tramvají funguje skvěle. Dá se tu pohodlně cestovat bez auta. Co se týče automobilové dopravy, záleží na tom, ve který den zrovna vyrazíte. Praze stále chybí okruh. Pozitivně vidím tunel Blanka a jeho přínos. Ohledně parkování by Praze pomohlo více příměstských parkovišť.

Jak se dopravujete do práce?
Bydlím asi tři kilometry směrem ven z centra, a jezdím proto do práce autem. Poměrně často využívám i taxi. Jinak ve volném čase jezdím na koloběžce do Šárky.

Praha se přihlásila ke klimatickému závazku. Až 80 procent emisí zde pochází z dopravy. Je podle vás dobré eliminovat auta z centra města?
Já si myslím, že ano. Podívejte se, jaká auta jezdí v centru Prahy. Je opravdu nutné jezdit velkými SUV s osmi válci po městě? To všechno hraje roli. Já si umím Václavské náměstí představit jako zónu bez aut.

Nedávno jste se vrátil z Japonska. Jak se s tím popasovali tam?
Jejich města jsou plná lidí, jsou v metru, ve vlacích i v autech. Velké Tokio, jakožto konglomerace šesti prefektur, má přes 30 milionů lidí. Provoz je velmi zhuštěný. Když se však zařadíte do jejich systému, tak se relativně včas dostanete z bodu A do bodu B. Veřejná doprava je opravdu na vysoké úrovni. Jezdí tam i mnoho taxíků.

Jste velký propagátor vodíku. Jak funguje auto na vodík?
Vodíkové auto jezdí na elektřinu, na rozdíl od typického elektromobilu si ji ale vyrábí samo. Elektřina vzniká pomocí palivového článku, kde dochází k reakci kyslíku a vodíku. Je to opačná reakce než elektrolýza vody na vodík a kyslík, kterou se učí děti ve fyzice. Odpadním produktem je čistá voda. Žádné jiné emise z auta už nejdou. Je třeba to vysvětlovat, stále totiž přetrvává mýtus, že vodík se v autě spaluje místo benzinu.

Mohla by vodík využít i pražská MHD?
K tomu je ještě dlouhá cesta. Například v Japonsku jsem viděl autobusy na vodík. Když si představíte obrovský autobus s nulovými emisemi, bude to veliký přínos. Během olympiády v roce 2020 bude v Tokiu jezdit asi 300 vodíkových autobusů. Výhody jsou jasné. Nulové emise provozu, není také potřeba páteřní síť plnicích stanic.

Hlavní město plánuje budovat nabíječky pro elektromobily z lamp veřejného osvětlení. Nemělo by připravovat i zázemí pro vodík?
Myslím, že rozmach vodíku bude více ovlivněn soukromým sektorem. Když budou lidé chtít, bude se snáze budovat pohodlná infrastruktura. Důležité je nevsadit vše na jednu kartu.

V čem je největší přínos vodíkové technologie?
Zažíváme velký boom vodíku jakožto nositele energie. Využívají jej už i domácnosti. Lidé mají u domů palivové články a nádrže podobně jako u nás na zemní plyn. Rozvoj jde nejrychleji dopředu v Japonsku a v Kalifornii. Sází na něj stále více firem. Jsme zatím v první fázi. Myslím, že v roce 2030 bude vodík již velmi rozšířený.

Kolik je v Česku stanic na tankování vodíku?
Zatím je u nás pouze jedna neveřejná stanice v chemičce v Neratovicích. Aktuálně se jedná o výstavbě tří stanic, po jedné v Praze, Brně a Litvínově.

Nebude pořizovací cena vodíkového auta pro většinu lidí příliš vysoká, podobně jako dnes u elektromobilů?
Chceme, aby v roce 2030 byla vodíková auta za stejnou cenu jako hybridy. Ty se nyní rovnají ceně dieselů s automatickou převodovkou. Neměla by to tak být výsada jen bohatých lidí. S tím bychom se daleko nedostali.

Jsou podle vás elektromobily správná cesta, nebo slepá ulička vývoje?
V diskusích o elektromobilitě je vidět, že názor je polarizovaný. Svět ale nebude černobílý. Faktem je, že automobilismus spěje k elektromobilitě. Velká část aut za pět či deset let bude mít elektrický pohon, buď plně elektrický, nebo s vodíkovým palivovým článkem, či hybridní, čili kombinace elektromotoru s konvenčním motorem. Otázkou tedy je, odkud se ta elektřina vezme.

Kdy přijde boom vodíku?
Aktuálně je nejdražší jeho výroba. Existuje několik způsobů výroby, vzniká při řadě chemických reakcí jako vedlejší produkt. V Česku bychom měli zbystřit. Je totiž vedlejším produktem chemiček. Ty ho však vůbec nepoužívají. Spalují ho. Říká se mu šedý vodík. Efektivní výroba je pouze otázkou času.

Takže největší překážkou rozšíření vodíku je jeho výroba?
Největší překážkou je jeho distribuce. Když bude poptávka, výroba se urychlí a najdou se efektivnější způsoby. Kde vznikne první stanice, tam se objeví první auta. Budeme mít auta, když budou stanice.