Podle výroční zprávy za rok 2016 zajišťuje Retela plnění povinností vyplývajících ze zákona o odpadech pro 5154 klientů (z toho 1169 výrobců elektrozařízení a 3985 provozovatelů fotovoltaických elektráren). Ti v témže roce uvedli na trh takřka 23 tisíc tun nových výrobků. V průběhu roku 2016 Retela odebrala celkem 4937 tun elektroodpadu. Na účtech měla 38,3 milionu korun z příspěvků vybraných na recyklaci, k tomu základní jmění dva miliony. Navíc spravuje přes 200 milionů korun uhrazených provozovateli fotovoltaických elektráren na budoucí recyklaci panelů.

Není však zdaleka jisté, zda bude nový vlastník ochoten dál spolupracovat se stávajícími klienty tohoto kolektivního systému. Údajně ho totiž nic nenutí zachovat dosavadní stěžejní předmět podnikání, tedy „provozování a řízení kolektivního systému, zajišťujícího výrobcům podle … zákona č. 185/2001 Sb., … , společné plnění jejich povinností stanovených v osmém dílu Hlavy II tohoto zákona pro oddělený sběr, zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení a elektroodpadu.“

Podle zdrojů obeznámených ze situací recyklační příspěvky na elektroodpady nejsou účelově vázány podle zákona o odpadech, tam to prý ošetřené nikde není, stejně tak tam není nikde ošetřeno, co se stane, když by někdo firmu provozující kolektivní systém poslal do likvidace a nashromážděné peníze před nebo v průběhu likvidace někam vyvedl.

Miliony korun, jimiž Retela disponuje, by tak v budoucnu nemusely posloužit původně zamýšlenému účelu, nový vlastník by je mohl využít libovolným způsobem. Takzvané recyklační příspěvky tvořily historicky část prodejní ceny elektra, aby později posloužily ekologickému zpracování elektrospotřebičů po ukončení jejich životnosti.

Naopak ministerstvo životního prostředí prohlašuje, že vybrané peníze se musejí na recyklaci využít. „Finanční prostředky, které kolektivní systém vybral od výrobců elektrozařízení nebo provozovatelů solárních elektráren jsou účelově vázanými finančními prostředky, které byly vybrány k zajištění sběru a recyklace elektrozařízení a nemohou být použity k jinému účelu,“ vysvětlila pro Denik.cz mluvčí MŽP Dominika Pospíšilová.

Pokud by nový vlastník podle Pospíšilové nechtěl, aby již Retela fungovala dále jako kolektivní systém, musel by provést vypořádání dosud nespotřebovaných financí.

„Zákon totiž stanovuje povinnost, že pokud kolektivní systém své povinnosti neplní, povinnosti výrobců, které kolektivní systém zastupuje, nezanikají. Příslušní výrobci, které plní dnes své povinnosti prostřednictvím Retely, by proto záhy nesplňovali zákonné povinnosti a mohli by se právně domáhat případných vzniklých škod,“ dodala Pospíšilová.

Elektrotechnická asociace k prodeji Retely příliš sdílná nebyla. "V současné době se k otázkám nemůžeme vyjádřit. Je pravdou, že o případném prodeji Retely uvažujeme. Pokud by byla Retela opravdu prodána, chceme rozvinout aktivity zejména v oblasti vzdělávání," uvedl pro Denik.cz ředitel asociace Jan Prokš. 

Vláda Bohuslava Sobotky navíc chystala novelu odpadové legislativy, která měla zpřísnit podmínky pro kolektivní systémy. Legislativní rada vlády ji ale shodila ze stolu a současná vládní garnitura má zatím jiné priority než odpady.

Podle údajů zveřejněných jednotlivými kolektivními systémy mají tyto firmy působící v Česku na účtech dohromady zhruba dvě miliardy korun z recyklačních příspěvků určených na budoucí ekologickou likvidaci spotřebičů, jež zatím slouží v českých domácnostech. A další více než jedna miliarda byla již uhrazena provozovateli fotovoltaických elektráren.

Pokud by je jejich vlastníci chtěli prodat, jak to hodlá udělat vlastník Retely EIA, mohly by se tyto peníze podle tvrzení zdrojů z trhu snadno ocitnout mimo systém. Výrobcům elektrozařízení, provozovatelům solárních elektráren, ale především spotřebitelům, respektive daňovým poplatníkům, by pak nezbylo, než nakládání s těmito spotřebiči po skončení jejich životního cyklu zaplatit ještě jednou.