První výrobní závody, jako jsou například jinonická Waltrovka, modřanská Orionka a cukrovar nebo vršovická Tesla, už mají proměnu na moderní bytové a komerční komplexy zcela nebo částečně za sebou.

Bývalé továrny - výrobní závody, kde developeři chystají byty.Hlavní vlna však teprve přichází. Výstavba odstartovala třeba v patnáctihektarovém areálu někdejšího ČKD Slévárny a Moury ve Vysočanech, v němž izraelský developer AFI Europe buduje hned několik bytových domů. Stejně jako v sousednímHloubětíně, kde původem finská společnost YIT staví téměř celou čtvrť.

Jak nedávno spočítal největší tuzemský rezidenční developer Central Group, dohromady mají stavitelé v Praze v různé fázi přípravy více než 80 tisíc bytů, z nichž přes 60 procent připadá právě na brownfieldy.

Samotný Central Group v poslední době koupil hned několik továren. Tou největší je obří areál Siemensu na Zličíně, kde by mohlo v budoucnu vyrůst několik tisícovek bytů. Pozemky přímo navazují na areál po bývalé Tatře Zličín, který je také v majetku Central Group a kde se chystá začít stavět ještě letos.

Developeři mají ke skupování někdejších továren hned několik důvodů. Volné pozemky v širším centru města docházejí, a jejich ceny jsou tudíž astronomické. Navíc vedení města a tvůrci územního plánu slibují, že výstavba ve vysloužilých průmyslových areálech bude mít přednost. Brownfieldy se také nacházejí v místech s už existující infrastrukturou a bývají napojené na dopravní i technické sítě.

Náklady jsou vyšší

„Na druhou stranu je třeba mít na zřeteli, že náklady na výstavbu jsou na brownfieldech vyšší než na zelené louce. Investor zde musí počítat s náklady na dekontaminaci a demolice, které jsou často velmi vysoké, v případě bývalé továrny Siemens půjde o stovky milionů korun,“ vysvětluje Michaela Tomášková, výkonná ředitelka Central Group.

Na jedovaté látky v zemině a podzemních vodách narazil třeba developer Vivus v místech bývalého závodu ČKD DIZ ve Vysočanech. V lokalitě se objevilo zvýšené riziko vzniku karcinogenních onemocnění. Náklady na sanaci developer odhadl na desítku milionů korun, což v miliardovém projektu není zásadní položka.

Problémem na roky může být „odpřírodněné území“. Tak nazvali odborníci v dokumentaci k projektu okolí továrny Barvy Laky Hostivař u dopravní tepny Průmyslová.

Nehostinná území se promění

Jak argumentují developeři, díky nové výstavbě ale nemusí brownfieldy zůstat věčně nehostinným územím uprostřed města.

„Tak ho možná vidí naše generace, ale za pár let se celé prostředí změní, u bytových domů budou parky, cyklostezky,“ předpovídá jednatel Vivus Kolbenova Jiří Pelnář.

Velký potenciál pro další rozvoj města mají také léta nevyužívané plochy někdejších nádraží na Smíchově, Žižkově a v Bubnech, stejně jako bezprostřední okolí Masarykova nádraží v samotném centru.

Praha se tak podle urbanistů může rozvíjet do prstence kolem středu města a nemusí se rozšiřovat dál do krajiny, přidávat patra na stávající zástavbu nebo stavět nové budovy ve vnitroblocích.