Ubytování v soukromí po téměř absolutním výpadku během jarních měsíců pomalu pomalu ožívá. Šéf České asociace poskytovatelů ubytování v soukromí (ČAPUS) Matěj Koutný nicméně upozorňuje, že celé odvětví se letos v Praze podstatně zmenší.

„Zatím nedokážeme říct přesně o kolik, to ukážou až data za celý letošní rok. Loni bylo v aktivní nabídce největší ubytovací platformy Airbnb v Praze přes šest tisíc bytů nabízených celoročně a podobný počet příležitostných nabídek. Za letošní červenec a srpen je obsazenost na zhruba dvou třetinách běžného stavu,“ upřesnil Koutný s dovětkem, že minimálně třetina loňských nabídek kvůli „koronakrizi“ přešla na dlouhodobější pronájmy, většinou se smlouvou na jeden rok.

Trendem letošního léta je také nárůst ubytovaných českých hostů na více než dvojnásobek v meziročním srovnání a snížení průměrné ceny ubytování o téměř polovinu, což zase souvisí s podstatně větším zájmem o „last minute“ rezervace. „Odhadem teď budeme na čtyřiceti procentech výkonnosti z minulých let. Lze pozorovat zájem turistů ze zahraničí, avšak zatím jde zejména o sousední země v dojezdové vzdálenosti,“ dodal k tématu Koutný.

Ekonom Lukáš Kovanda má pochopení pro obavy hostitelů i správců jejich bytů, které sdružuje právě ČAPUS. Vzhledem k výraznému a nejspíše dlouhodobému poklesu množství zahraničních turistů v české metropoli nejsou podle Kovandy úvahy o další regulaci na místě.

Pomoci by mělo zlepšení dohledu

„Nechal bych je na lepší časy, které mohou nastat za dva nebo tři roky. Teď je třeba naopak celý turistický sektor v Praze podpořit. Výpadky příjmů z turismu budou citelné i ve veřejných službách, jak naznačuje třeba debata o zdražení jízdného v MHD,“ poznamenal Kovanda, který také zmiňuje příklad Barcelony. Ta reagovala na krizi naopak uvolněním restrikcí v oblasti ubytování v soukromí.

„V případě Prahy navíc z mého pohledu ‚koronakrize‘ jasně potvrzuje, že dopad Airbnb na ceny nemovitostí je zanedbatelný. Ceny totiž, s výjimkou pronájmů, dále rostou,“ pokračoval Kovanda.

Také podle Koutného je už dnes „jeho“ podnikání zregulované dostatečně. Zvlášť po letošním uzákonění povinnosti platforem předávat úřadům údaje o hostitelích. Kdo chce dnes nabízet byt nebo pokoj na pravidelnější bázi, má povinnost mít registrovanou provozovnu, platit daně, poplatky z pobytu, hlásit pobyt cizinců na policii, vést evidenční i domovní knihu.

„Řešením není více regulací, kterých je v případě nepravidelných hostitelů až příliš, ale zlepšení dohledu nad dodržováním stávajících pravidel. Ze své praxe ale vím, že už teď kontroly chodí. Staráme se o přibližně sto bytů a kontroly jsou tam poměrně časté. Zaměřují se i na takové věci, jako je nakládání s odpadem,“ sdělil Koutný.

Omezení jen podle potřeby

Praha delší dobu požaduje, aby zákon umožnil samosprávám dát krátkodobým pronájmům vlastní, „na míru šité“ limity. Po vzoru jiných měst by mohlo jít například o omezení doby podnikání na 180 dnů v roce.

„Nejsme proti sdílenému ubytování ani proti turistům. Musí to mít ale rozumné meze. Lokální život v centru Prahy dusí domy plné investičních bytů, které fungují jako neoficiální hotely. Hosté se tam mění jak na běžícím pásu a má to i hygienická či bezpečnostní úskalí,“ uvedla radní Hana Marvanová (Spojené síly/STAN), která se problematikou dlouhodobě dlouhodobě zabývá.

Zmocnění samospráv by podle Marvanové rozhodně nemělo být využívané plošně, ale jen v konkrétních lokalitách, kde by situaci vnímali jako „neúnosnou“. „A mělo by být samozřejmě možné ta omezení měnit v čase dle potřeb,“ dodala radní.

Předseda asociace ČAPUS označil případné podstatné omezení doby pro poskytování ubytování v soukromí za likvidaci profesionální části trhu. „Máme spočítané, že obsazenost musí být nad 70 procent, aby se vyplatilo byt pronajímat krátkodobě. Tato regulace by navíc podle mě jen posílila nepoctivé podnikatele a obecně šedou zónu, do které by přešlo víc hostitelů. Ze zahraničí víme, že tam toto omezení obcházejí například založením více profilů k jednomu bytu,“ zdůraznil Koutný.

Podle něj je kontraproduktivní i třeba už schválené zvýšení ubytovacího poplatku na 50 korun za osobu a den. „To bude likvidační zejména pro menší hostitele mimo centrum. Je to nepochopitelné vzhledem k deklaracím města o podpoře turismu dále od středu města,“ doplnil Koutný.

Dvě třetiny ubytovaných jsou páry nebo rodiny

Kritici „tažení“ proti Airbnb a spol. argumentují také příjmy, které v Praze zůstanou po turistech ubytovaných v soukromí. Například loni v městské kase takto skončilo jen z DPH z ostatních služeb vyjma samotného ubytování kolem půl miliardy korun.

Mýtem je prý také pověst těchto hostů jako „zvlášť problematických“. Podle dat ČAPUS tvoří přes dvě třetiny páry nebo rodiny. Průměrný věk ubytovaných osob je 27 let a jde často o lidi, kteří by se v hotelu neubytovali. Tím pádem by do Prahy nejspíš ani nezavítali.

V bytech pronajímaných přes „webové platformy“ dnes běžně najdete anglicky psaná pravidla s upozorněním, že rušení nočního klidu a stížnosti sousedů mohou vést k předčasnému konci služby. Airbnb také nedávno celosvětově zakázalo pořádání „party“ v pronajímaných bytech.

Markéta Navrátilová a Petra Maříková z Pražského klubu hostitelů Airbnb v červnovém otevřeném dopisu rovněž připomněly, že americká společnost s globálním dosahem „filtruje“ problematické hosty (i hostitele) systémem vzájemného hodnocení po konci každého kontraktu.

„Hodnota Airbnb je o to víc ceněna v době, kdy dochází k obnově turismu po koronavirové krizi a kdy zároveň cestovatelé z důvodu zdravotní bezpečnosti preferují individualizované formy ubytování oproti hromadným ubytovacím zařízením,“ napsaly mimo jiné autorky dopisu.