„Česko už mě ubíjelo, v cizině jsem pookřál. Jsem rád, že jsem se na sklonku kariéry dostal ven a navíc sklízím ovoce,“ vysvětluje Bartůněk, jenž od sezony 2022/23 vystřídal čtyři kluby ve čtyřech zemích a vybojoval s nimi dva mistrovské tituly.

Stal se z něj cestovatel. „Vždycky jsem chtěl hrát v zahraničí. Lákalo mě poznávat různé kultury a druhy volejbalu,“ líčí nahrávač. Letošní ročník zahájil na Kypru, „prohřál si kosti“ a sezonu dokončil v Nizozemsku. „Život ve Famagustě byl skvělý, krásné počasí a moře. S nadsázkou všem říkám, že pokud tam někdo chce podepsat, ať to udělá do konce prosince. Zregeneruje se a posune se dál,“ usmívá se. Horší to totiž bylo po volejbalové stránce. „Soutěž není příliš kvalitní a ani s vedením jsme si moc nerozuměli. Nicméně zajímavá zkušenost. Každá se hodí,“ doplňuje.

V nizozemském Doetinchemu do sebe konečně všechno zapadlo. „Země je krásná, všude je dokonale uklizeno, na zemi nenajdete ani smítko. Co se týče soutěže, tak jsem byl mile překvapen, jak je kvalitní,“ pochvaluje si Bartůněk. Klubu se dařilo, získal titul i pohár, šedesátitisícové městečko volejbalem žilo. „Návštěvy byly výborné, na zápasy chodilo okolo tisíce fanoušků, bouřlivé prostředí a semifinále i finále, to byl ještě vyšší level. Dobrá parta, vyhrávalo se. Dost důvodů, proč prodloužit na další sezonu,“ prozrazuje nahrávač, že se do provincie Gelderland brzy vrátí.

Nyní ovšem myslí jen na národní tým, v němž loni zažil velké zklamání. Do kádru pro mistrovství Evropy se na poslední chvíli nevešel. „Když jste vyřazený z reprezentace, máte chuť se vším seknout. Dlouho vám to naštěstí nevydrží. Můj sen byl vždycky reprezentovat. Poté, co mi v létě zavolal trenér Novák, tak jsem ani chvíli neváhal,“ popisuje Bartůněk, jenž na sraz dorazil po minimálním odpočinku. „Týden až dva volna po sezoně není moc. Pak zase začínáme a jedeme celé léto. Náročné to je po mentální stránce, fyzicky se s únavou brzy srovnáváme. Zásadní je, že nás volejbal baví, takže vše brzy odezní,“ sděluje nahrávač.

close Doetinchem se raduje z nizozemského titulu. info Zdroj: GEL zoom_in Doetinchem se raduje z nizozemského titulu.

Jeho účastí spadl trenérům pořádný balvan ze srdce. Dlouholetá opora Jakub Janouch si dal reprezentační pauzu, a tak vedle Bartůňka zbyly talentovaní mladíci Šimon Bryknar, Daniel Rosenbaum či Jiří Srb. „V budoucnu budeme mít určitě kam sáhnout. Kluci jsou šikovní, jen ještě potřebují sbírat zkušenosti a hlavně ve svých klubech hrát. Což se naštěstí celkem daří,“ míní Bartůněk, jehož role v reprezentaci se tím proměnila. „Jelikož je mezi mnou a kluky věkový rozdíl, tak je jasné, že jim předávám zkušenosti. Co se týče fyzičky, tak naštěstí stále stíhám,“ říká.

Všichni věří, že dovede svůj tým do Final four Zlaté Evropské ligy, a pak ideálně přes kvalifikaci do Světové ligy. „Letos má soutěž daleko zajímavější systém, bude více zamotaná. Dříve vám stačilo vyhrát tři zápasy a už jste věděli, že budete první. Nyní týmů s několika výhrami a šancí na postup přibylo,“ všímá si. O postupu do Final four i úspěchu v něm nepochybuje. „Uděláme pro to všechno,“ zdůrazňuje. V kvalifikaci už to bude složitější. „Pak je to vabank. Buď vyhrajete tři zápasy a budete hrát Světovou ligu, nebo prohrajete první a jedete domů. Soupeři budou silní i my ovšem máme svou kvalitu,“ zakončuje odhodlaně Bartůněk.