Nikdy nebyl označovaný za sportovní supertalent, nezahrál si na žádném vrcholném reprezentačním turnaji. Přesto dokráčel až do kabiny extraligového áčka Lvů. „Asi se více mluvilo třeba o Davidovi Kollátorovi, ale za lepšího z odchovanců mě v klubu určitě brali,“ míní Krča, který pochází z volejbalové rodiny a je na svůj původ náležitě hrdý. „Mamka (Eva Zedníková) byla moc dobrá. Hrála extraligu a vyhrála dokonce mistrovství republiky v beachi. Taťka měl v mužích smůlu na zranění,“ prozrazuje.

Před sezonou ještě nevěděl, že se mu otvírá životní šance. „Věřil jsem, že si s áčkem občas zatrénuji a teď chodím na každý trénink. Ze všech stran cítím důvěru. Je to pro mě skvělá zkušenost,“ líčí Krča a nezatají ani pocity, se kterými zamířil poprvé do Unyp areny. „Byla tam úcta i respekt. Všichni jsou velice přátelští, teď už se cítím v kabině i na hřišti komfortně,“ sděluje. Jako smečař nejvíce pokukoval po borcích z tohoto postu. „Každý má něco, kvůli čemu je fajn se od něj učit. Nejvíce vzhlížím k Tomáši Kriškovi,“ vypravuje 18letý hráč. Kapitán slovenské reprezentace se během oddechových časů přípravných klání za Krčou vždy zastavil. „Upozorňoval mě na chyby. Je ohromně přátelský a konstruktivní. Za jeho rady jsem vděčný. Všechny si beru k srdci,“ zdůrazňuje.

Na hřišti ale už mladým Lvům nikdo nepomůže. V zápase s Jihostrojem čelili sestavě, která rozhodně nebyla béčková. „Přiznávám, že v prvním utkání přípravy na Odolce, jsem byl nervózní. Teď už je to lepší a nějaký extra respekt necítím. Jen takový zdravý,“ hovoří Krča o mentálním posunu. Ono ani nejde být vystrašený… „To bych nemohl nastoupit,“ uvádí smečař, jenž se chce opírat o příjem. „Na něm si věřím a odmalička jsem oproti vrstevníkům vynikal. Nevýhodou je, že nemám takovou ránu a nejsem moc vysoký (193 cm),“ uvědomuje si. Na prvním lze pracovat a ani výška nemusí být rozhodující. „Dá se nahradit výskokem. Nemám ho úplně špatný, ale cítím v něm rezervy. Potřebuji i dopiloval techniku. Chci být co nejkomplexnější,“ stanovuje si osobní cíle.

Těch má daleko více. Jeden z nich se příchodem mezi profesionály značně zkomplikoval. „Letos maturuji. Budu chodit na všechny odpolední tréninky a na dopolední se budu snažit také přijít. Samozřejmě to nepůjde vždycky, záleží na rozvrhu. Snad to nějak zvládnu,“ přeje si Krča, který právě naskočil do velkého sportovního světa a v první sezoně nechce rozhodně paběrkovat. „Chci se vyhrát v 1. lize mužů, nasbírat co nejvíce zkušeností při trénincích a snad i nějakých utkáních áčka a na finálovém turnaji juniorů přispět k zisku medaile,“ dodává odhodlaně.