Národní hrdina. Po mistrovství světa v Číně ho plácali po zádech. Podávala si ho jedna televizní společnost za druhou. Dostávalo se mu více cti v rodném Izraeli než v České republice, se kterou dosáhl fenomenálního úspěchu v podobě šestého místa. Možná také proto, že byl v zemi zlatého draka jediným vyslancem tohoto židovského státu. Uplynuly tři roky a Ronen Ginzburg je postaven před nejtěžší zkoušku své trenérské kariéry. Především emocionální. V době od šampionátu sice získal český pas, ale pořád zůstal zakořeněný v Izraeli.

Co čert nechtěl, situace v pražské skupině EuroBasketu se vyvinula tak, že obě jeho srdcovky se střetnou v přímém souboji o poslední postupové místo. „Čeká nás klíčový zápas, a zrovna proti mé zemi. Teď ale žiji tady a miluji Česko. Takže tam bude o něco víc emocí,“ přiznává izraelský kouč českého národního týmu a jedním dechem dodává: „Jakmile začne zápas, musí jít emoce stranou.“

V tuto chvíli je v lepší výchozí pozici Izrael, ten má na svém kontě dvě výhry. Naopak Češi se s jednou výhrou krčí na předposledním místě tabulky. Nicméně tím, že se jedná o přímý střet, „stačí“, aby soupeře dorovnali a na základě lepšího vzájemného utkání postoupí.

Z hrdiny vyvrhel?

A z hrdiny se může stát za čtyřicet minut vyvrhel. Pokud jeho svěřenci jeho domovinu zdolají. „Narodil jsem se v Izraeli, ale nakonec jde především o basket a my musíme vyhrát,“ odmítá nějakou náklonnost ke své vlasti.

Jednu důležitou zkoušku ale se svým týmem už nezvládl, pomineme-li vstupní duel s Polskem, který zadělal na problémy. Lvi nestačili na vlčí smečku z Finska. Suomi v případě prohry už neměli prostor na opravu a spolu s pětitisícovky diváků by je čekala cesta mezi svých tisíce jezer… Od prvních minut chtěli více než jejich protivník s nápisem Česko. 

„Hráli jsme proti dobrému týmu, který je od mládeže dlouho spolu. Praktikuje stále stejný systém. Věděli jsme o silných stránkách Finů, což je rychlý přechod do útoku a útočný doskok, ale v první fázi utkání jsme je nezastavili. Až pak se to zlepšilo, ale náš hlavní problém byl opět v obraně. Pokud bychom dokázali víckrát soupeře zastavit, mohli jsme více vyrážet i do protiútoků. Obrana je základ všeho,“ opakuje známou basketbalovou pravdu.

Hrají chytře

Zatímco Finové jsou týmem, ve kterém se hráči znají jako své botasky, tak Izraelci už nejsou tolik sehraní. Hodně sází na Denise Avdiju, který je platným členem Washingtonu Wizards. Jedno ale mají země, které jsou si vzdáleny i geograficky, společné. Izraelci jsou podobně jako Finové spíš nižším týmem. A tento nedostatek dohání rychlostí, se kterou mají Češi na turnaji problém. Navíc jsou urputní, o čemž svědčí fakt, že nejednou dokázali obrátit skóre i zápas.

„Je to tým, který hraje chytře. Snaží se zamaskovat své slabiny pod košem. Nejnebezpečnější je Avdija, ale na soupisce mají i euroligové hráče. Pokud ale proti nim budeme hrát jako s Finskem, tedy s výjimkou začátku utkání, tak vyhrajeme,“ hýří optimismem Ginzburg.

Lídra Avdiju zná také český lídr Tomáš Satoranský, který v D.C. ukončil svoji kariéru v NBA. Stále se na něm ale projevuje zranění kotníku. „Saty už se cítil líp. Můžeme z utkání s Finskem jen těžit, pokud jde o jeho zapojení. Myslím, že příště bude ještě připravenější,“ nedá dopustit na muže číslo 1.

Navrch v O2 areně by měli mít zase čeští fanoušci. S výjimkou utkání s Finskem, zatím vítězí. Na rozdíl od svých miláčků. „Fanoušci Izraele možná chtějí přijet až na play-off do Berlína. Já ale doufám, že jim tuhle cestu stopneme,“ dodává s úsměvem Ronen „Neno“ Ginzburg.