Vysokoškolačky uspěly ve Varech. Jak dopadne derby se Slavií?

 „Šlo o těžké utkání. Věděli jsme, že jsou Karlovy Vary soupeřem na naší úrovni, neznali jsme ale všechny jejich Američanky," uvádí do děje Treml, který viděl dle svých slov zápas jako na houpačce.

 „Poměrně slušně jsme do něj vstoupili, o poločase už ale vedly domácí hráčky. Zlomová tak pro nás mohla být třetí čtvrtina, ve které jsme se dostali do ztráty až dvanácti bodů. Naštěstí jsme změnou obrany vykolejili basketbalistky Varů, které čtyři minuty neskórovaly a nám se podařilo vyrovnat. Bylo to ale o štěstí. Zachránila nás trojka Elhotové, která padla sedm vteřin před koncem," popisuje lodivod, jenž svůj tým do nastaveného času řádně nabudil:

 „Prodloužení jsme začali skvěle. Vedli jsme 7:0 a vypadalo to, že je rozhodnuto. Postupně se nám ale vyfaulovaly Elhotová s Novákovou a my navíc přestali být úspěšní při trestných hodech. Vary tak měly vyloženou možnost vyrovnat. Naštěstí jejich hráčka snadnou pozici pod košem neproměnila a my už díky Satoranské výhru udrželi," těší kormidelníka. Čas na oslavu ale dlouhý nebyl. Už v sobotu od 17 hodin vyběhnou VŠky v Edenu.

 „O Slavii toho moc nevíme. Víme, že jí zůstala osa Nezdařilová, Johnová a Lowenthalová. Ostatní zahraniční hráčky, Američanku ani Rusku, mladé posily z Ostravy a Slovanky ale zkrátka neznáme," přiznává Treml, jenž se derby přesto nebojí.

 „Na straně Slavie bude zkušenost. My ale chceme zvítězit. Letos máme snahu hrát ještě rychleji než loni, opírat se o agresivní obranu. Zapojením většího počtu hráček do rotace bychom toho měli dosáhnout," dodává.

Pro červenobílé basketbalistky půjde o první střetnutí sezony.

 „Na derby se už moc těšíme. Máme spousty nových hráček, půjde pro nás o první ostrý zápas se soupeřem, se kterým bychom měli v domácím prostředí vyhrát. Víme ale, že půjde o vyrovnané utkání. Favorit není jasný. Sami jsme v očekávání, co duel přinese," míní asistent trenéra Pavelky Petr Stavěl.

 „V drobné výhodě jsou naši soupeři. Každý zápas tým stmelí a posílí. Vzhledem k tomu, že hráčky VŠ vyhrály těsně v Karlových Varech, navíc utkání, které se pro ně nevyvíjelo dobře, tak musí být
v psychické pohodě," myslí si člen slávistického družstva, které je před startem ŽBL zastřeno tajemstvím.

 „Bylo to naším záměrem. Celou přípravu jsme koncipovali tak, aby se o nás vědělo co nejméně. Naopak my máme tým VŠ velmi dobře přečtený. Třeba nám to pomůže v derby.  Utkání totiž rozhodnou drobnosti, jedna úspěšná těžká střela, šestky… Hlavní rozdíl může podle nás vzniknout při doskoku," doplňuje.

Satoranská: Máme dobrou partu. Zatím nám ale chybí lídr

Asi nejvýraznější posilou, která v letním přestupním termínu zamířila na VŠ, je 21letá česká reprezentantka Monika Satoranská.

Moniko, co vás přimělo k přestupu do VŠ?
Ve Slovance jsem strávila čtyři roky. Cítila jsem, že musí nastat změna. Tým VŠ mně přišel jako dobrá volba. První impuls šel ode mě, poté přišla odezva od vedení klubu, že má také zájem.

Nemyslela česká reprezentantka „výš"?
Sice jsem členka reprezentace, pořád jsem v ní ale nováčkem. Jsem mladá, na USK nebo zahraničí mám ještě čas. VŠ mně přišla jako ta nejlepší volba k tomu se zlepšit a zapracovat na mých slabých stránkách.

Hrajete na křídle i pivotu. Na jaký post do Prahy přicházíte?
Měla bych být takový univerzál, který by pendloval mezi křídlem a pivotem. Čas ukáže, kam mě trenér postaví.

Hovořila jste o tom s trenérem?
Ano, v přípravě jsem nastupovala častěji na pivotu, jelikož byly na tomto postu nějaké zdravotní problémy. Teď už je ale všechno v pořádku a já uvidím, jestli mě kouč posune více na křídlo.

Vyhovuje vám spolupráce s trenérem Tremlem? Hráčky si šuškají, že příliš nechválí.
Asi se nesmí chválit moc. (usměje se) Ale tak pan Treml občas taky pochválí. Mám srovnání s jinými trenéry, kteří nás, když se nedařilo, seřvali na dvě doby. To pan Treml je mírnější. Snaží se s námi hodně mluvit o basketbale, na což taky nejsem zvyklá.

Kouč Treml býval vynikajícím hráčem. Je něco speciálního, co byste si od něj chtěla vzít?
Hrát a trénovat je veliký rozdíl. Pan Treml se v nás snaží rozvíjet individuální činnosti a hru jedné na jednu. Snad v tom se zlepšíme.

Jednou z hráček, která se z VŠ přesunula do USK je Lenka Bartáková. Je pro vás její roční anabáze ve VŠ určitým vzorem?
Občas mě podobná cesta napadla, ale myslím si, že takto rychlá není reálná. Mám ambice, ale také vím, jak hraji. Do budoucna bych se ale podobnému přestupu nebránila.

Jak se vám zamlouvá složení kádru na VŠ?
Kádr je hodně mladý, což pomáhá tomu, že máme dobrou partu. Akorát musíme najít ve svém středu nového lídra, který nás podrží ve chvíli, kdy se nám nebude dařit.

Neměla by být lídrem reprezentantka?
To nedokážu říct  dopředu. Třeba se ale v zápasech tak rozhodnu, že tuto pozici vezmu na sebe.

S čím vstupuje VŠ do letošního ročníku?
S tím, že se dostaneme do první osmičky a budeme hrát play-off. Sezona bude ale hrozně vyrovnaná a zhuštěná. Asi bude o tom, jak zvládneme vyrovnané koncovky. Řeknu tedy play-off, a pak se uvidí.