Co je to Barevný volejbal?

 „Projekt vznikl na ČZU Praha jako odnož takzvaného Volejbalu v barvách, akce pořádané Českým volejbalovým svazem. Kde odpovědné konečně napadlo, že by se měly hýbat i malé děti a nezačít s volejbalem až v páté třídě," uváděla do děje Eva Drešerová.

 „Pořádáme pět víkendů ročně, ve kterých chceme u dětí rozvíjet všestrannost. Ti nejmenší začínají přehazovanou, kombinací házení a pinkání, až se propracují k „vrcholu", při kterém si jsou schopné už pouze pinkat," pokračovala hlavní organizátorka.

 „Dopolední bloky vedou děti k setkání s jinými druhy sportů, a to jak s individuálními, tak skupinovými. Sportovce chceme seznámit s miniházenou, s brännballem, s rope skippingem a s mnoha dalšími aktivitami, na které není v běžných hodinách tělocviku dostatek času. K tomu se u nich snažíme rozvíjet obratnost a gymnastiku, která je dnes u dětí všeobecně špatná," líčila brzy devětatřicetiletá žena, kterou těší životaschopnost projektu.

 „Původně jsme si mysleli, že se budeme starat maximálně o čtyřicet dětí. Loni jsme ale měli v jednom dni okolo devadesáti účastníků ve věku od sedmi do dvanácti let, což se nedalo zvládnout. Nyní jsme proto museli kategorie rozdělit. Jeden den se věnovat prvňáčkům až třeťákům, ve druhém čtvrťákům až šesťákům," vysvětlovala stále aktivní volejbalistka, která mluví za početný tým nadšenců.

 „O kluky a děvčata se starají pedagogové s mnohaletou trenérskou praxí, prošpikováni studenty Fakulty tělesné výchovy a sportu. Pro nás pro všechny je největší a jedinou odměnou to, že vidíme, jak veliký má akce smysl. I z dětí, u kterých jsme si mysleli, že nikdy nepřeskočí švihadlo, jsou najednou malí sportovci. Nejdůležitější ale je, že jsou tu s námi děti rádi," dodala Drešerová.

To byl tedy pohled dospělých. Jak ale vidí vše ti, pro které je projekt určený, tedy naše děti? To nám ochotně sdělili studenti první třídy FZŠ Brdičkova Tomáš Duchoň a Anetka Matysová.

 „Moc se mi tady líbí," přiznal Tomáš. „Mně taky," doplnila jej Anetka, která prozatím nenína rozdíl od svého mužského protějšku sportovně vyhraněna. „Nejvíc mě baví… sportování," smála se dívenka. „Mě skákání přes švihadlo. Až vyrostu, budu volejbalista, nejlíp reprezentant," nepochyboval klučina. „Já taky," doplnila jej princezna.

Podle jejich slov se zdá, že se českému volejbalu blýská na lepší časy.