„Vím, že nemůžu závodit pořád. Věk nejde zastavit, ale když budu sedět doma, tak se ze mě může stát důchodce, který na všechno nadává. Mám chuť do života, chci se prát. Jsem závodník a tohle je pro mě život,“ říká upřímně osmapadesátiletý nezmar, který je dvojnásobným vicemistrem Evropy v závodech tahačů.

Jablonecký rodák první závod nové sezony ME tahačů jen sledoval z pohodlí press centra. O víkendu na maďarském Hungaroringu, kde před 32 lety debutoval, už neměl chybět, ale nakonec nedorazil.

Jak to s vámi bude letos?
Pojedeme takzvaně race by race. Chtěli jsme začít Maďarskem, nebo Slovenskem. Kromě Itálie a Belgie bychom odjeli celou sezonu.

Proč jste se nepřihlásili do celého šampionátu?
Zvažovali jsme to a rozhodli jsme jet závod od závodu. Víme, že přihlášení do jednotlivých závodů je dražší, než když se jede celá sezona, ale zase ta pokuta pět tisíc euro, když někam nepřijedete, je příšerná a celý tým je pod tlakem.

Loni jste měl nehoráznou smůlu. Hned v prvním závodě sezony vám shořel tahač. Nevyhnuly se vám ani penalizace a karamboly. Neměl jste toho už plné zuby?
Problémy samozřejmě nepřidají… Nechci říct, že ty rány a oheň k tomu patří, ale je to technický sport a stát se může cokoliv. V Itálii nám shořelo celé auto a stihli jsme až Německo. Když už všechno začalo fungovat, tak jsme přijeli do Španělska a tam přišla obrovská rána, ze které jsem se dostával skoro půl roku. Měl jsem obrovský hematom v třísle a lítal jsem po vyšetřeních. Nikdo do mě nechtěl řezat, protože je to nebezpečné místo. Bylo to fakt nepříjemné. Po Španělsku jsem musel tři neděle jen ležet, vůbec jsem nebyl schopný chodit. Ale chuť do závodění mi to nevzalo. Auto bylo rozbitý, celý se rozebralo a udělalo se nové na tuhle sezonu. Máme změny na podvozku a na nápravách. Při testech auto fungovalo dobře, tak uvidíme. Loni jsem byl znechucený, ale věřím, že letos se nám ta smůla vyhne.

Kde po těch letech stále berete chuť do závodění?
Já mám pořád chuť závodit a prát se. Kdybych nebyl závodník, tak bych to už dávno zabalil a dělal bych něco jiného. Touha závodit a být mezi těmi lidmi je něco, co mě nabíjí.

Zůstanete po kariéře v truckracingu v roli šéfa týmu?
Nedovedu říct, kdy skončím, ale až ten den přijde… Nechci z tohohle závodního cirkusu vypadnout. Chci u kamionů zůstat. Nikdo nemládne a vím, že nemůžu závodit pořád. Proto v současné době budeme připravovat nového mladého jezdce, kterému by chtěl předat zkušenosti.

Vaše dcera závodí, ta by to po vás nemohla převzít? V šampionátu už jezdí Němka Halmová, a dost úspěšně.
Já bych nechtěl, aby do toho šla. Mám dvě dcery a jsem rád, že si každá našla svoje místo. Jsem rád, že už v tom nejsou, protože to berou osobně a psychicky je to zatěžuje. To je zbytečné. Jsem rád, že jsou šťastné.