Problémy předpokládala trenérka Pražanek Natália Hejková dávno před utkáním. Aby také ne, v létě se halou na Královce prohnal doslova uragán. Kabinu opustilo hned šest klíčových opor a stejný počet hráček na její dveře poprvé zaklepal. „Cíle? Těžko teď o nich hovořit. Nad tím, jak se nám povedlo složit tým, visí veliký otazník,“ pokrčila rameny první žena USK.

Vstup do zápasu měly ovšem její svěřenkyně famózní. „Výborná obrana, vysoké procento střelby,“ shrnula Hejková první dvě čtvrtiny, v nichž si domácí basketbalistky vypracovaly místy až čtrnáctibodové vedení. A zdálo se, že rozhodující.

Po změně stran se ale začal velmi rychle ztenčovat. „Najednou jsme byly příliš individualistické. Jedna hráčka šla sama na koš a ostatní se na ní dívaly,“ nelíbilo se trenérce. A pak ta koncovka… „Zpod koše jsme se nemohly trefit ani z nejvyloženější pozice.“

Skóre se proto pomalu otočilo a osm minut před koncem byly pro změnu Francouzky o koš vepředu. „A my konečně dostaly rozum a zmobilizovaly se,“ usmála se Hejková. „Vrátily jsme se ke kolektivnímu basketbalu a urvaly výhru.“ Za výkon proti Bourges tým pochválí. „Každý začátek v Eurolize je těžký. Domácí vítězství všem psychicky prospěje,“ dodala.