Seriál Deníku: Olympijský sen.

„V Sarajevu v roce 1984 jsme byli připraveni výborně, prošli jsme hladce do finále. Tam jsme ale s Rusy těsně prohráli. Stačilo mít bouráka brankáře," je i po dlouhých třiceti letech smutný jeden z nejslavnějších trenérů Československa všech dob.

Mrzí ho to o to víc, že tři týdny po olympiádě hráli Čechoslováci se Sověty znovu na Švédském poháru a semleli je 7:2. „Zlatá olympijská medaile je přece jen jiná než stříbrná, proto Sarajeva dodnes lituji."

Bukač byl už předtím v roce 1980 jako pomocník Karla Guta v americkém Lake Placid, na přelomu 80. a 90. let vedl pro změnu Rakušany (1988) a Němce (1992 a 1994).

Výtečný teoretik i praktik

„Němci měli dobrou generaci hráčů. V Albertville nás vyřadila ve čtvrtfinále Kanada až na nájezdy, tehdy je rozhodl slavný Lindros," zapátrá v paměti trenér, který proslul jako výtečný teoretik, jenž sepsal spoustu hokejových publikací a přednášel na vysokých školách po celém světě. Ale i jako praktik, vždyť s Čechoslováky a poté i s Čechy vyhrál mistrovství světa.

Blízko triumfu byl možná i na olympiádě, vždyť do Nagana měl po zlatém mistrovství ve Vídni (1996) dovést Čechy právě on. Nakonec ale místo přenechal Ivanu Hlinkovi.

„V devadesátých letech u nás byla zvláštní doba. Vyhráli jsme mistrovství světa, ale za pár měsíců se hrál Světový pohár a to už do týmu přišli hráči z NHL. Jenže to bylo bez přípravy," vzpomíná na propadák a tři prohry v čele s tou nejkrutější 1:7 v Německu.

Problém byl, co s Jágrem

Měl přitom v týmu hvězdy včetně dvou hráčů, kteří jsou v nároďáku dodnes a tehdy byli na vrcholu sil Jaromíra Jágra a Petra Nedvěda. „Možná to někdo řekl či napsal, že problém byl Jágr. To ne. Problém byl, co s ním. Jarda byl ještě mladý kluk a trochu to podcenil. Vyhrotit situaci, což byla moje otázka, nebylo v té době jednoduché. To by se mi rozpadlo mužstvo a nebyl prostor ho stavět znovu, jako bylo to vídeňské," vysvětluje Bukač.

Jágra ale po letech ohromně uznává. „Ze své zkušenosti, co jsem já viděl hráče, tak Jágra s Gordie Howem a Makarovem nikdo nepřekoná. Dejme tomu ještě s Mario Lemieuxem, byť ten byl handicapovaný zdravím. Ale Jaromír se změnil opravdu hodně," uznává Bukač stále ještě hrajícího vůdce českého reprezentačního celku.

Čtěte také: Výzva Deníku: Žijte i vy společně s námi olympijský sen