Jak jste strávila nejbližší hodiny po zisku medaile?
V Tacenu jsem odjela množství jízd a druhý den měla jít zase na vodu. Jenže jsem byla tak utahaná, že mi trenér řekl, ať se vyklušu a dám si volno. Tak jsem se sbalila a doma se válela na gauči. (směje se)


Láká vás na Tacen navázat teď v Troji?
Spíš si říkám, jak bude super, že doma pojedu světový pohár. Nechci říkat, že stříbro v Tacenu byla náhoda, ale měla jsem tam docela štěstí. Před týdnem jsem na mistrovství republiky cítila tlak. Trochu zapracovaly nervy. Je to ponaučení, takže se budu snažit, aby to teď bylo lepší. Nechci usnout na vavřínech.

Jak se budete vyrovnávat s plnými tribunami a fanoušky, kteří budou zvědaví na vicemistryni Evropy?
To si dobře uvědomuji. Jen od nás z Roudnice nad Labem přijede celá rodina. Budu se snažit dopadnout co nejlíp a pěkný výsledek by mě potěšil. S moc velkými ambicemi ale do závodů nejdu. Je lepší držet se při zemi.

Čemu říkáte pěkný výsledek?
Nebudu stresovat pomyšlením, že musím předvést nějaké konkrétní umístění. Atmosféru velkého závodu si chci hlavně užít. Musím zajet dobrý závod hlavně pro svůj pocit. Když budu spokojená, může se z toho urodit i zajímavý výsledek. Chtěla bych jet finále před plnými tribunami.

Patříte mezi závodníky, kteří střídají disciplíny. Jak se vám to daří?
V domácích kvalifikacích jsem jela tři kategorie. Bylo dost náročné, ale naštěstí všechno proběhlo bez problémů. Jsem nadšená, jak lítám z cíle jednoho závodu na start druhého, pak zase sednu do lodě a valím to dál. (směje se)

Čím to, že devatenáctiletá dívka přesedá z lodi do lodi?
Odmalička jsem byla kajakářka, ale zkoušela jsem to i v kanoi. Jezdila jsem oboje, a to se mi později hodilo. A když už je ženská kanoe olympijskou kategorií, je na stejné úrovni jako kajak. Mám ho sice v srdci, ale větší důraz kladu na kanoi, protože v ní mám větší šanci podívat se na olympiádu. A třeba i v kategorii C2 mix, v níž pádluji s Kubou Jáněm.