Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Stále pomýšlím na medaili, říká před evropským šampionátem zápasník Sobecký

Praha /ROZHOVOR/ – Úspěchy zápasníků Petra Švehly, Marka Švece nebo Davida Vály, jejichž jména donedávna rezonovala na světových žíněnkách, jsou minulostí. Pro Českou republiku tito reprezentanti v zápasu řecko-římském vybojovali celou řadu medailí, účastnili se olympijských her. Dnes se ale už věnují civilním zaměstnáním, anebo trénování svých nástupců.

12.3.2014
SDÍLEJ:

ŘECKO-ŘÍMSKÝ ZÁPASNÍK Tomáš Sobecký drží svého soupeře z finále mistrovství republiky Ondřeje Ulipa v lopatkové pozici. Foto: Pavel Ryčl

 Brzy třiatřicetiletý Tomáš Sobecký je jen o pár let mladší a dal by se zařadit mezi současníky výše zmíněných reprezentantů. Svou profesionální kariéru ale neukončil a stále pomýšlí na zisk své první velké medaile z mistrovství Evropy. To, že na ni stále má, potvrdil na nedávném mistrovství České republiky v Chomutově, kde se proti němu ve váze do 71 kilogramů nepostavil nikdo, kdo by jeho cestu za titulem výrazněji zkomplikoval.

 Možnost napravit dvě promarněné šance na zisk medaile z evropského šampionátu bude mít zápasník původem z Ostravy, který se od svých osmnácti let připravuje v Praze, na začátku dubna. O titul mistra Evropy se letos bude zápasit ve Finsku.

Tomáši, kudy vedla vaše cesta, od začátků až po působení v Centru vrcholového sportu Ministerstva vnitra, respektive v seniorské reprezentaci?
Se zápasem jsem začínal ve třinácti letech v Ostravě, ve Vítkovicích, kam mě dovedl spolužák ze základní školy. Trochu paradoxně jsem začínal jako volnostylař. Pak jsem ale nastoupil na učiliště v Olomouci, kde jsem tři roky trénoval a kde se preferoval klasický, řecko-římský styl. Když jsem se pak vrátil do Ostravy, Vítkovice se spojily s Baníkem a řecák tak byl už jasnou prioritou. V osmnácti letech jsem odešel trénovat do Prahy, kam mě tehdy přetáhl Petr Kment, mistr Evropy a bronzový z olympijských her v Mexiku 1968, spolu s trenérem Ivo Margitou.

Když se podíváte na zápas ze sportovního hlediska, vidíte obecné rozdíly oproti tradičně populárním sportům, jako jsou fotbal, tenis, nebo u nás hokej?
Když odhlédnu od toho obrovského rozdílu v medializaci a počtu sponzorů a porovnám zápas například s fotbalem, mám dojem, že ten rozdíl například co do fyzické náročnosti přípravy i výkonu samotného tu je. Každý vrcholový sport je samozřejmě náročný, ale zápas a úpolové sporty obecně jsou jedny z nejnáročnějších sportů na světě. U nás k tomu trochu přispívá i ono nepopulární a nelehké upravování váhy před soutěží. Ale obecně příprava, která musí být velmi všestranná, není nikterak jednoduchá. Na žíněnce během svého výkonu potřebujete nejen sílu, ale také výbornou techniku, mrštnost a především kondici.

Máte dvě malé děti. S rodinou žijete mimo Prahu, kousek od Ústí nad Labem, tréninky ale máte v hlavním městě. Jak se dá skloubit rodinný život se sportovní kariérou?
Je to samozřejmě náročné, zejména pro mou manželku. Na druhou stranu ale docela často jezdím domů a mám pocit, že jsem vlastně doma více než muži, co pracují od sedmi od rána do šesti do večera a vidí děti jen ráno a večer, kdy už jdou spát. My sice máme třeba v přípravě řadu soustředění, pak jsem ale zase třeba čtyři nebo pět dnů doma. I když se zrovna připravujeme v Praze, jezdím domů docela často. Ze sedmi dnů v týdnu jsem šest doma.

Jak se k vaší sportovní kariéře staví vaše paní?
Moje žena je také bývalá vrcholová sportovkyně, dělala dříve atletiku a také dnes aktivně sportuje, jelikož se věnuje canicrossu. Díky tomu sama dobře ví, jaké to je na této úrovni sportovat, dávat tomu vše. V tomto směru jsem tedy maximálně podporován, i když na turnaje se mnou samozřejmě nejezdí, jelikož se musí starat o děti.

Jaké jsou vaše největší úspěchy v zápasnické kariéře a kterého z nich si osobně nejvíce ceníte?
Dvakrát se mi povedlo na evropském šampionátu dostat až do boje o medaili, tedy o třetí místo. Jednou to bylo ve váze do 66 kilogramů, podruhé do 74 kilogramů. Poprvé v roce 2006, posléze pak v roce 2010. Bohužel ani jednou se mi nepodařilo zvítězit a skončil jsem pátý, ale přesto to jsou určitě mé největší úspěchy, kterých si nejvíce cením. Pak jsem byl desátý na mistrovství Evropy v roce 2003 nebo dvanáctý na mistrovství světa 2005. Dva boje o medaili to ale nevyváží.

Za necelý měsíc vám bude 33 let. Jak jste na tom po zdravotní stránce, ale také s motivací do budoucna?
Zhruba před rokem a půl jsem měl těžký úraz, kdy jsem si vyvrátil koleno do strany a při tom si utrhl přední křížový vaz, zhmoždil a natrhl postranní vazy a měl frakturu chrupavek. Od té doby mě bolest v koleni neustále provází, i když jsem se již plně uzdravil. Ale není to nic, co by mě nějak zásadně omezovalo. A samozřejmě už ve svém věku musím více rehabilitovat a relaxovat, ale to je přirozené. Tělo už prostě potřebuje trochu více odpočinku než před lety. Co se týká motivace, tak aktuálně se za dva týdny chystám na mistrovství Evropy ve Finsku, kde bych rád zúročil všechny ty zkušenosti, které jsem za léta odzápasená na mezinárodních žíněnkách posbíral. A pokud se mi to podaří a přidá se k tomu trochu štěstí, věřím, že bych mohl udělat slušný výsledek.

Co to znamená?
Dobrý výsledek je pro mě určitě být do sedmého místa. Samozřejmě stále pomýšlím i na medaili, ale to se uvidí.

A po mistrovství Evropy? Máte nějaké dlouhodobější plány?
Zatím to skutečně neřeším. Zápas je stále můj veliký koníček a jsem rád, že ho mohu dělat. Dokud mi to zdraví dovolí, tak bych rád pokračoval. I když už bych případně nebyl profesionálem, rád bych, pokud na to budu mít, zápasil na co nejvyšší úrovni i nadále.

Na začátku března jste získal další titul mistra republiky. Jak se díváte na nastupující generaci mladých zápasníků?
Osobně si myslím, že největší naděje českého zápasu jsou Petr Novák a Matouš Morbitzer, kteří pokud budou pokračovat tak, jako doposud, mohou naše nejúspěšnější reprezentanty z minulých let plnohodnotně nahradit, respektive navázat na ně. U vyloženě mládežnického zápasu jsem trochu skeptický a mám strach, jak bude jeho vývoj pokračovat. Ale snad se i zde najdou noví talentovaní zápasníci, se kterými bude mít kdo pracovat a kteří budou chtít pracovat.

Autor: David Nejedlý

12.3.2014
SDÍLEJ:
Celkem na úseku dálnice D6 bouralo 42 aut.
AKTUALIZOVÁNO
41

Nehody více než čtyřiceti vozidel zablokovaly dálnici D6 u Prahy

Deskové hry si můžete v Tyršově domě zahrát až do neděle.
15

Největší festival deskových her zavítal do Tyršova domu. Koná se už po sedmnácté

Kellnerova nadace odmítá Babišova slova, že nejde o charitu

Rodinná nadace nejbohatšího Čecha Petra Kellnera a jeho manželky Renáty se ohradila proti slovům dalšího miliardáře a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše v časopisu Forbes, že Kellner si udělal školu, ze které pro sebe čerpá dobré absolventy. Babiš magazínu řekl, že takovou činnost nepokládá za charitu.

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Startuje soutěž Chance být hvězdou. Točte a posílejte videa

Parádičky, skvostné góly. Bláznivý maskot, hluční fanoušci (a sličné fanynky). To všechno přináší fotbal. A právě dnes startuje soutěž, jež určí, kde najdete ty nejzajímavější borce.

Nový šéfdirigent České filharmonie Byčkov má smlouvu na pět let

Ředitel České filharmonie (ČF) David Mareček dnes v pražském Rudolfinu za přítomnosti ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) podepsal pětiletou smlouvu s novým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Čtyřiašedesátiletý Američan ruského původu filharmonii povede po zesnulém Jiřím Bělohlávkovi. Semjon Byčkov byl jmenován šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie od sezony 2018/2019. Orchestru se současně ujmou dva hlavní hostující dirigenti Jakub Hrůša a Tomáš Netopil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení